7. 11. 1989: sovětský voják zranil esenbáka

Ke kuriózní autonehodě kapitána sovětské okupační armády s vozidlem Sboru národní bezpečnosti (SNB) došlo v úterý 7. listopadu 1989. Tedy v den oslav 72. výročí Velké říjnové socialistické revoluce (VŘSR).

Stalo se v 10 hodin a 10 minut v Ústí nad Labem. Kapitán Vladimir Vladimirovič Medvěděv z milovické sovětské posádky tady napálil do služebního policejního vozu a lehce zranil jeho řidiče Zdeňka Rambouska. V tu chvíli byla všechna česká, moravská i slezská města vyzdobena oslavnými hesly k výročí VŘSR, nejčastěji nápisem „Ať žije 72. výročí říjnové revoluce!". A stejné heslo v červené barvě zdobilo i titulní stranu Rudého práva.

Pivo, 17. listopad a Lenin

Úterní vydání Rudého práva řešilo, zda je na fotbale možno prodávat pivo a nalévat kořalku. Teprve čtyři měsíce platný „perestrojkový" zákon o ochraně před alkoholismem totiž zakazoval prodej alkoholu na nádražích i při různých veřejných akcích. Kromě piva desítky.

V knihkupectvích se objevila kniha o 17. listopadu 1939 z pera Stanislava Červinky pod názvem Zvláštní akce smrti. O rok později vyjdou první knihy k výročí 17. listopadu 1989. Ve východním Německu padla vláda. „Rada ministrů NDR se na svém úterním zasedání rozhodla odstoupit," ohlásil také Československý rozhlas. Berlínská zeď bude Němce rozdělovat už jen pouhé dva dny. Šéfredaktor Rudého práva Zdeněk Hoření se ovšem tentýž den tvářil, že komunismus je neotřesitelným systémem a na manifestaci k 72. výročí VŘSR v Chomutově promluvil „o stále aktuálním odkazu Leninovy revoluce".

Jako carský důstojník 

Oslavy „Velkého Října" se ve většině měst odehrály už v pondělí 6. listopadu (viz. předchozí díl tohoto seriálu). Dlužno ovšem připomenout událost, která se do svodky ministerstva vnitra dostala až 7. listopadu. Sovětský kapitán Vjačeslav Michalovič Zukjanov totiž v pondělí 6. listopadu ukradl v Českém Brodě automobil, s nímž záhy havaroval u obce Liblice. Stalo se ve 21 hodin a 45 minut, přičemž kapitán Zukjanov byl zlitý jako carský důstojník. Slavil také 72. výročí VŘSR?  

Odpor vůči stokoruně

Nová stokoruna s portrétem Klementa Gottwalda, platná od 1. října 1989, měla stále více odpůrců. „Do 7. 11. 1989 bylo zjištěno 130 kusů bankovek poškozených nepřátelskými kresbami a nápisy. Vzhledem k politicko-ekonomické závažnosti této trestné činnosti jsou k jejímu zamezení přijímána celostátní opatření," uvedli pracovníci ministerstva vnitra v denní situační zprávě z úterý 7. listopadu 1989. Jen tak mimochodem připomeňme, koho si to vlastně českoslovenští komunisté vybrali na bankovku v době takzvané „glasnosti", „demokratizace" a „perestrojky". Za prezidentování Klementa Gottwalda bylo pomocí vykonstruovaných procesů posláno na smrt na 200 lidí (na šibenici skončilo i 11 předních komunistických funkcionářů v čele s Rudolfem Slánským) a přes 100 tisíc lidí bylo odsouzeno k mnohaletým trestům vězení.

Teroristé, pisatelé a rozkrádači 

Domažlickému oddělení Veřejné bezpečnosti byl doručen anonymní dopis, ve kterém pisatel vyhrožoval teroristickým útokem na vlak z Plzně do Domažlic. Akce se byl ochoten vzdát za 55 tisíc korun. Soudruzi Jakeš, Adamec, Husák a další, kterým byly denně doručovány situační zprávy ministerstva vnitra, se dozvěděli i následující informaci: „Závadové nápisy propagující Chartu 77, Václava Havla a hrubě urážející KSČ byly 7. 11. 1989 zjištěny v Praze 1. Po pisatelích se pátrá."

V celém Československu bylo 7. listopadu vykradeno 22 chat a chalup, 14 bytů a 7 obchodů a restaurací. V přerovské vazební věznici skončili dva zaměstnanci JZD Kokory, kteří fakturovali různé práce, ale ty ve skutečnosti nebyly udělány. Takto družstevníci ukradli z takzvaného „majetku v socialistickém vlastnictví" přesně 142 900 korun. Na dnešní českou měnu by to byl slušný balík -  asi 980 tisíc korun (počítáno dle srovnání tehdejší a dnešní průměrné mzdy).  

Repro: Ivan Motýl