8. 11. 1989: Stávka v cukrovaru, StB a básník Wernisch
08.11.2009 09:00 Seriál
Československá tisková kancelář vydala ve středu 8. listopadu 1989 večer zprávu s titulkem Srážky studentů s policií. Text ovšem vizionářsky nepředjímal události ze 17.listopadu v Praze, nýbrž popisoval aktuální studentskou demonstraci v jihokorejském Soulu. Na Prahu mělo dojít až za devět dnů.
„Podle posledních zpráv bylo při zásahu zraněno nejméně deset studentů," informovala ČTK o situaci v korejském Soulu. V Praze bude 17. listopadu 1989 zraněno na 200 osob, většinou také studentů.
Na televizi StB neměla čas
Středeční večer na prvním programu Československé televize opět patřil seriálu z prostředí JZD Druhý dech, kterému národ přezdíval „kraví seriál". Vysílal se už 12. díl s názvem Na koho to slovo padne. Druhý program měl zajímavější skladbu, na programu byl třeba kreslený film Vladimíra Jiránka Jam-session či pásmo starých filmových melodií Písně stříbrného plátna.
Z hlášení Federálního ministerstva vnitra ČSSR vyplynulo, že estébáci nemohli jen tak nečinně koukat na bednu. Xerokopiemi pamfletu "Několik vět", jak StB označovala známou občanskou petici, totiž někdo polepil Hradec Králové. Protikomunistické nápisy se objevily ve východoslovenské Hrnové i v Příbrami. Rudé právo a další redakce obdržely anonymní výzvu podepsanou Hnutím za svobodu Československa. A v Teplicích se objevilo množství letáků, které vyzývaly občany k ekologické demonstraci na sobotu 11. listopadu.
Pokračující demonstrace v NDR inspirovaly i disent v Liberci. „V Liberci se pokoušejí dosud nezjištěné nepřátelské osoby zorganizovat na den 21. 11. 1989 po vzoru NDR pomocí letákové výzvy Občané demonstraci s cílem destabilizovat situaci," zaznamenala Státní bezpečnost. V letáku se mimo jiné psalo, že „musí dojít k podobným setkáním jako v NDR, aby byla provedeny opravdové změny". Liberecká StB proto nařídila navýšení nočních i operativních hlídek s cílem „zabránit vylepování uvedených letáků".
Polská stávka, německý exodus
8. listopadu 1989 proběhla v Československu i první stávka, kterou ovšem zorganizovalo deset svobodomyslných polských dělníků z cukrovaru v Sokolnicích u Brna. Dělníci žádali vyšší plat a lepší pracovní podmínky. Poláci se ale dočkali jen vyhoštění z republiky, a to už k 9. listopadu 1989.
Tentýž den padlo v NDR předsednictvo Jednotné socialistické strany Německa (SED), tedy politbyro ústředního výboru tamních komunistů. Jednadvacetičlenné politbyro bylo nově nahrazeno jedenáctičlenným. Stará garda odpadla (například obávaný ministr bezpečnosti Erich Mielke) a do předsednictva bylo zvoleno i několik nových tváří, například Hans Modrow, jenž se 13. listopadu 1989 stane novým premiérem NDR.
Že na druhý den padne Berlínská zeď, tomu ale v NDR ve středu 8. listopadu nikdo moc nevěřil. Všichni „dederáci" ale věděli, že přes Československo už mohou legálně vycestovat na Západ. Ve středu do devatenácti hodin večer to učinilo 47.609 východních Němců, přičemž stejný den jich z NDR do Československa přijelo dokonce 117.489.
Wernisch, Ucho a Kuba
Ve středečním tisku byly pravidelně ohlašovány nové knihy, které byly na trh uváděny pouze jedenkrát v týdnu - ve čtvrtek. Tentokrát se čtenáři mohli těšit na výbor z poesie Ivana Wernische Včerejší den ale také na román Alexeje Pludka Česká pře z období husitských válek. Vedení Československého státního filmu (společně se Svazem českých dramatických umělců) také rozhodlo o uvedení některých vybraných trezorových filmů ze šedesátých let, ale raději jen ve filmových klubech. Jednalo se například o slavné filmy Ucho, Žert či Skřivánci na niti. „Toto rozhodnutí samozřejmě neznamená změnu nebo přehodnocení naší politiky, přehodnocení dobových událostí ani filmů samotných," zdůraznil v Rudém právu za Československý filmový ústav jeho ředitel Hviezdoslav Stefan.
Z poznávacího zájezdu Čedoku na Kubu se nevrátilo devět československých občanů, ale neznamenalo to, že Husákův režim vyměnili za živoření pod Fidelem Castrem. O politický azyl požádali při mezipřistání v kanadském Montrealu.
Foto: Archiv, Wikipedie
Diskuse
Diskuze u článků starších půl roku z důvodu neaktuálnosti již nezobrazujeme. Vaše redakce.