Očima Ivan Motýla
KSČ slaví devadesátku aneb Ostudná výročí roku 2011

Od založení KSČ letos uplyne 90 let, od první prohry hokejistů s Kanaďany rovných 100 let a od vysílání „Bobovize" 10 roků. Kalendář kulatých výročí pro rok 2011 je trýznivou procházkou historickými trapasy.

Pamatujete si ty trapné chvíle u „bedny" v lednu před deseti lety, když na Kavčích horách vrcholila takzvaná „televizní krize"? Za úroveň vysílání nového generálního ředitele České televize Jiřího Hodače a šéfky zpravodajství Jany Bobošíkové, jemuž dal lid posměšný název „Bobovize", jsem se červenal až za ušima i v soukromí obývacího pokoje.

Informační hodnota zpráv byla nulová. „A na závěr pro vás mám jednu dobrou zprávu. Podle našich informací se včera na dálnici D1 mezi nultým a čtyřiačtyřicátým kilometrem nestala žádná dopravní nehoda," zaznělo třeba v „Bobovizi". 

12 gólů do branky Slavie

Raději zapomenout, jenže kalendář je nemilosrdný. Co třeba sté výročí z ledna 1911, kdy do Prahy vůbec poprvé zavítali kanadští hokejisté a rozstříleli Slavii 12:0?

Opěvovanému císaři Rudolfu II. zase kazí pověst neslavné výročí z 15. února 1611 (400 let), když do Prahy vtáhli Pasovští a drancovali a drancovali. Pozval je sám císař, aby vyřešil svoje spory s českými stavy. Inspiroval tak mimo jiné Vasila Biľaka, jenž v roce 1968 pozval do Československa armády Varšavské smlouvy.

Komunisti, nacisti a četníci

V březnu 1811 (200 let) zažily české země státní bankrot. Ale vůbec nejhorším výročím letošního roku je událost z května 1921 (90 let), kdy skupinka radikálně naladěných sociálních demokratů založila Komunistickou stranu Československa.

V červenci 1961 (50 let) hořelo v podzemí Dolu Dukla v Havířově a největší tragédie v hornictví od konce druhé světové války si vyžádala smrt 108 havířů. Uhlí se totiž tehdy rabovalo, nikoli těžilo. Pětiletý plán byl důležitějším papírem než bezpečnostní předpisy.

V září 1941 (70 let) zase nový zastupující říšský protektor Reinhard Heydrich vyhlásil stanné právo a jen do konce října nechal popravit 300 českých odbojářů. A dlužno dodat, že gestapo tehdy zatýkalo za účinné pomoci českých donašečů.

Svoje přehmaty měly i „zlaté časy" první republiky. Při střetu stávkujících kamenodělníků v Dolní Lipové u Frývaldova (Jeseníku) bylo 8 dělníků zastřeleno a 30 zraněno. Stalo se to 25. listopadu 1931 (80 let). Policie tehdy amatérsky zareagovala na provokace komunistů a sudetských Němců, kteří proti četníkům začali házet kameny. A jak už to bývá, padly především náhodné oběti. Třeba čtrnáctiletá Anna Luxová, dcera místního listonoše, která se v davu stávkujících ocitla čirou náhodou, když spěchala za svou nemocnou matkou.

Zdaleka ne každé kulaté výročí z národních dějin si proto zaslouží oslavu. Častěji - zdá se -  jde spíše o historickou ostudu.