3. říjen 1938: Adolf Hitler v Chebu

Třetí říjnový den připadl na pondělí. Adolf Hitler přijel do Chebu. Ve Vitějevsi na Svitavsku pohřbili třiatřicetiletého respicienta finanční stráže, zřejmě poslední oběť zářijové všeobecné mobilizace. Vídeňské nacistické úderky znemožnily pondělní zahájení školního roku na zdejší české menšinové škole.

Mináře připomíná nová deska

Třiatřicetiletý respicient finanční stráže Josef Minář zahynul 27. září při přepadení celnice v Broumově na Chebsku německými bojůvkami z řad Freikorpsu. Pohřben byl „za velké účasti obyvatelstva", církevní obřady vystřídalo i vojenské rozloučení s hrdinou, které měl na povel štábní kapitán Josef Jedlička. „Minář zanechává po sobě ženu a dvě děti," oznámilo České slovo.

Sedmdesát let po smrti se Josef Minář dočkal i pamětní desky, kterou minulý týden odhalilo obecní zastupitelstvo Broumova na pomezí Tachovska a Chebska. Akci dojatě sledovalo i několik přímých příbuzných zastřeleného finance. Tragický příběh se pokusil rekonstruovat broumovský nadšenec pro vojenskou historii Stanislav Kvasnička: „Henleinovci vedli útok na budovu celního úřadu, kterou bránili dva vojáci SOS, vrchní respicient Josef Kopfstein, respicient Josef Minář a dozorci Rudolf Říha a Jan Brabec. Ve velmi ostrém boji byl střepinou granátu zraněn vrchní respicient Kopfstein a později střepinou do plic respicient Minář. V době, kdy se na pomoc obráncům vydalo obrněné vozidlo z Chodové Plané, němečtí fanatici dobili pažbami pušek těžce zraněného Josefa Mináře na silnici před budovou úřadu."

Nacističtí úderníci v akci

Slavnostní zahájení školního roku v pondělí 3. října 1938 ve vídeňské české menšinové škole dopadlo neslavně. „Do budovy školy spolku Komenský dostavil se oddíl nacionálně-socialistických úderníků a přerušil práci školních orgánů. S tím, že školní budovy nutno zabaviti pro potřeby Sudetoněmců ve Vídni." S obtížemi se rozjížděl školní rok také v mnoha sudetských obcích. Český tisk však přinášel z obsazovaného pohraničí jen minimální množství informací, výjimkou byla jen malá zpráva Českého slova, která líčila sklíčenost Němců v Krkonoších a Jizerských horách. „Velké množství rozvážnějších a usedlejších Němců v Krkonoších i Orlických horách je událostmi sklíčeno. Ve Špindlerově mlýně a Jánských Lázních jsou Němci plni obav, že připojením k Německu pozbudou krkonošská letoviska letních i zimních hostů," uvedlo České slovo v článku pod titulkem „Sklíčení mezi sudetskými Němci".

Hitler „o štítu a meči" v Chebu

O sklíčenosti mezi obyvatelstvem se stejný den nedalo hovořit  v obsazeném Chebu. Tamní sudetští Němci dostali možnost setkat se přímo s nejvyšší autoritou nacistického hnutí Adolfem Hitlerem, kterého na chebském náměstí přivítali s fanatickou obřadností. Hned v úvodu projevu Hitler sliboval, že „tato země nebude již nikdy od říše odtržena", ochráněná „německým štítem a mečem". Hitler nicméně chebským Němcům naznačil, že ochrana bude sudetské Němce něco stát, možná i lidské oběti. „Je naší pýchou, že každá německá župa je účastna nejen německé radosti, ale i našich povinností a je-li toho třeba, i našich obětí," řekl Hitler a dodal, že Německo už za Sudety „tasilo meč" a nyní je řada na sudetských Němcích, pokud by se říše dostala do ohrožení. Netrvalo dlouho a Chebsko hlásilo první oběti z řad sudetských Němců, kteří museli za Hitlera „tasit meč", avšak nikoliv při obraně nové vlasti, nýbrž při zákeřném útoku na Polsko v září 1939.

Repro: Ivan Motýl