Leden 1969: strana se bojí pohřbu, milicionáři do Prahy

Čtvrtek 23. ledna 1969. Do pohřbu Jana Palacha zbývaly dva dny a stranické orgány se smutečního obřadu až panicky obávaly. V pátek 24. ledna byla rakev s Palachem vystavena v Karolinu, strana však vyšla s protiakcí a do Sjezdového paláce na pražském Výstavišti svolala aktiv příslušníků Lidových milicí.

Málo piva, hodně obav

Ve čtvrtek 23. ledna 1969 ráno se déšť změnil v námrazu a téměř po celé republice způsobil dopravní kalamitu. V Ostravě byl zcela ochromen provoz tramvají, v brněnských obchodech došlo lahvové pivo. "Po havárii posádek dvou vozů byl rozvoz piva zastaven," vysvětlovala Lidová demokracie čtvrteční krizi v dodávce národního moku. Vláda se ochromeným zásobováním nezabývala, měla jiné starosti. Až panicky se obávala nadcházejícího pohřbu upáleného Jana Palacha a ve čtvrtek 23. ledna vydala prohlášení, které naformulovala přísnou normalizační dikcí. "Vláda konstatovala, že nelze vyloučit pokusy o zneužití pietního aktu neodpovědnými živly k vyvolání nepokojů," informovala o vládním prohlášení agentura ČTK. Vláda upozornila, že zachování klidu a veřejného pořádku bude zajištěno všemi prostředky. A celá veřejnost byla vyzvána, aby extrémním projevům dala "rozhodnou odpověď".

Další pokusy o upálení

Prohlášení podněcovalo k odpovědnosti nejen veřejnost, ale také sdělovací prostředky. Komunistickým politikům se nelíbilo, že některá média podrobně informovala o dalších sebevraždách upálením, které následovaly po Palachově činu. Lidová demokracie například 24. ledna zveřejnila zprávu o jednadvacetiletém traktoristovi Josefu Jarošovi, který se v noci na čtvrtek pokusil upálit v Litobratčicích na Znojemsku. Palachův čin měl dopad i na mladé lidi v zahraničí, Lidová demokracie informovala o pokusech upálení ve Slovinsku a v Itálii. V Holandsku uspořádali studenti univerzit pietní pochod, při kterém Jana Palacha prohlásili za mučedníka.

Vlastenec ryzího srdce

V pátek 24. ledna 1969 byla rakev s Janem Palachem vystavena po celý den v pražském Karolinu. Reportáž v Rudém právu barvitě líčila, jak lidé trpělivě vyčkávali v nekonečné řadě, která obtáčela Staroměstské náměstí, Celetnou ulici i Ovocný trh. "Tisícový zástup těch, kteří alespoň chtějí projít kolem čestné stráže u katafalku s rakví, zaplňuje ulice. Dva a půl tisíce občanů prochází každou hodinu úzkým pruhem mezi stovkami věnců na prvním nádvoří Karolina," popisovalo tryznu Rudé právo. Palach byl v reportáži označen jako "vlastenec ryzího srdce a čistých ideálů".

Štrougal s milicionáři

Ve stejnou chvíli, kdy se národ tlačil u Karolina, sešlo se ve Sjezdovém paláci v Praze několik tisíc příslušníků Lidových milicí. Oficiálně šlo o aktiv, v případě potřeby ale aktiv mohl vyrazit do akce v pražských ulicích. Milicionáři se sešli pod heslem "Do boje za marxisticko-leninskou jednotu strany". Hlavním řečníkem byl Lubomír Štrougal, který mimo jiné řekl: "Lidé, kteří nepřejí sjednocení socialistických sil, nepřejí ani tomuto aktivu. Ale on podporuje jediný cíl - posílení strany, posílení socialismu." O Janu Palachovi nepadlo ani slovo.

Foto: Ivan Motýl