Leden 1969: v Plzni se zapálil dělník Josef Hlavatý
20.01.2009 07:00 Seriál
V pondělí 20. ledna 1969 prožila Praha i celé Československo vypjatý den. Na mnoha náměstích v republice se plakalo i demonstrovalo. Večer emotivní náladu národa podpořil i televizní projev Ludvíka Svobody. Prezident ocenil sebezapření i osobní statečnost Jana Palacha a záhy se překvapivě zmínil o nové lidské pochodni z Plzně.
Otřesná zpráva z Plzně
Prezidentův projev vysílala televize v pondělí 20. ledna večer, zhruba dvacet osm hodin po Palachově smrti. Proslov k národu však dostal nečekanou aktualizaci. „Právě jsem dostal otřesnou zprávu, že v Plzni podobným způsobem vztáhl ruku na svůj život další mladý člověk," prohlásil prezident. Vyzval k zastavení „strašlivých činů" a po pár větách připomněl svoje vojenské zkušenosti z druhé světové války: „Já už jsem často hleděl smrti do tváře.
Za největší povinnost občana však považuji dát své vlasti každou hodinu, každý den svého života. Všechny své síly."
Zatímco projev začal oceněním „čistého charakteru a čistých záměrů" Jana Palacha, závěr řeči už nezněl tak přívětivě. K vytvoření demokratické socialistické společnosti žádal Ludvík Svoboda „aktivní podporu pro tvořivou práci", nikoliv „ultimáta a anarchii".
Ač případ upálení z Plzně nemusel prezident ve svém televizním projevu vůbec zmiňovat, zachoval se demokraticky a národu dal na několik hodin dalšího hrdinu. Možná dokonce další „živou pochodeň", o nichž před smrtí tak záhadně hovořil Jan Palach. „Já jsem dodnes přesvědčen, že skupina připravená k dalším obětem, o které bratr mluvil, vůbec neexistovala," řekl on-line deníku TÝDEN.CZ Jiří Palach, sedmašedesátiletý bratr Jana Palacha.
Další díly seriálu k přečtení ZDE
Prý alkoholik a špatný táta
Pětadvacetiletý Palachův následovník z Plzně se jmenoval Josef Hlavatý. Národ ho považoval za hrdinu jen do pondělního odpoledne. Tehdy do zpravodajských relací rozhlasu a televize začaly pronikat první informace vyšetřovatelů o muži, který se v Plzni zapálil na místě někdejšího pomníku T. G. Masaryka. Kriminalisté (a zřejmě i StB) si dali záležet, aby se Hlavatý nestal druhým hrdinou. Vyučený slévač a později pivovarský dělník k tomu ani moc předpokladů neměl, pokud je pravda, jak ho vylíčilo Rudé právo. Hlavatý prý byl alkoholik a nezodpovědný manžel, který opustil rodinu a dvě děti. Podle rodičů Josefa Hlavatého měl jejich syn den před sebevraždou záhadný a dlouhý telefonát.
ČTĚTE TAKÉ: V Národním muzeu se vzpomínalo na Jana Palacha
Jiří Palach: Motivy byly různé
V dalších dnech přibyly nové sebevraždy. Sedmašedesátiletý Jiří Palach z České Kamenice o jejich motivech pochybuje. „Zřetelně se k bratrovi přihlásil až student Jan Zajíc, který se na Václaváku upálil 25. února. Ale třeba Blanka Nacházelová, která se otrávila plynem, ta myslím měla i jiné důvody, proč si vzala život. Dneska to však mohu těžko hodnotit," přemítá Palach o sebevraždě Blanky Nacházelové, která se otrávila 22. ledna 1969.
Foto: Ivan Motýl
Související články
Diskuse
Nejdiskutovanější názory
- 84 hlasůPokud si někdo sáhne na život, aniž by trpěl těžkou nevyléčitelnou ...
- 80 hlasůStat je slozen z lidi.. kdyz umiraji lide,umira stat.. tento clovek...
- 76 hlasůJeště bych dodal, že bojovat proti nepříteli sebevraždou je hloupost....
- 72 hlasůNase ceska zeme trpi nevylecitelnou nemoci.. jsou ji tisice statnich...
- 61 hlasůMyslím , že Palach by neměl být příkladem mladým lidem. Nechci ho v...














