Leden 1969: v Plzni se zapálil dělník Josef Hlavatý

V pondělí 20. ledna 1969 prožila Praha i celé Československo vypjatý den. Na mnoha náměstích v republice se plakalo i demonstrovalo. Večer emotivní náladu národa podpořil i televizní projev Ludvíka Svobody. Prezident ocenil sebezapření i osobní statečnost Jana Palacha a záhy se překvapivě zmínil o nové lidské pochodni z Plzně.

Otřesná zpráva z Plzně

Prezidentův projev vysílala televize v pondělí 20. ledna večer, zhruba dvacet osm hodin po Palachově smrti. Proslov k národu však dostal nečekanou aktualizaci. „Právě jsem dostal otřesnou zprávu, že v Plzni podobným způsobem vztáhl ruku na svůj život další mladý člověk," prohlásil prezident. Vyzval k zastavení „strašlivých činů" a po pár větách připomněl svoje vojenské zkušenosti z druhé světové války: „Já už jsem často hleděl smrti do tváře. Za největší povinnost občana však považuji dát své vlasti každou hodinu, každý den svého života. Všechny své síly."

Zatímco projev začal oceněním „čistého charakteru a čistých záměrů" Jana Palacha, závěr řeči už nezněl tak přívětivě. K vytvoření demokratické socialistické společnosti žádal Ludvík Svoboda „aktivní podporu pro tvořivou práci", nikoliv „ultimáta a anarchii".

Ač případ upálení z Plzně nemusel prezident ve svém televizním projevu vůbec zmiňovat, zachoval se demokraticky a národu dal na několik hodin dalšího hrdinu. Možná dokonce další „živou pochodeň", o nichž před smrtí tak záhadně hovořil Jan Palach. „Já jsem dodnes přesvědčen, že skupina připravená k dalším obětem, o které bratr mluvil, vůbec neexistovala," řekl on-line deníku TÝDEN.CZ Jiří Palach, sedmašedesátiletý bratr Jana Palacha.

Další díly seriálu k přečtení ZDE

Prý alkoholik a špatný táta

Pětadvacetiletý Palachův následovník z Plzně se jmenoval Josef Hlavatý. Národ ho považoval za hrdinu jen do pondělního odpoledne. Tehdy do zpravodajských relací rozhlasu a televize začaly pronikat první informace vyšetřovatelů o muži, který se v Plzni zapálil na místě někdejšího pomníku T. G. Masaryka. Kriminalisté (a zřejmě i StB) si dali záležet, aby se Hlavatý nestal druhým hrdinou. Vyučený slévač a později pivovarský dělník k tomu ani moc předpokladů neměl, pokud je pravda, jak ho vylíčilo Rudé právo. Hlavatý prý byl alkoholik a nezodpovědný manžel, který opustil rodinu a dvě děti. Podle rodičů Josefa Hlavatého měl jejich syn den před sebevraždou záhadný a dlouhý telefonát.

ČTĚTE TAKÉ: V Národním muzeu se vzpomínalo na Jana Palacha 

Jiří Palach: Motivy byly různé

V dalších dnech přibyly nové sebevraždy. Sedmašedesátiletý Jiří Palach z České Kamenice o jejich motivech pochybuje. „Zřetelně se k bratrovi přihlásil až student Jan Zajíc, který se na Václaváku upálil 25. února. Ale třeba Blanka Nacházelová, která se otrávila plynem, ta myslím měla i jiné důvody, proč si vzala život. Dneska to však mohu těžko hodnotit," přemítá Palach o sebevraždě Blanky Nacházelové, která se otrávila 22. ledna 1969. 

Foto: Ivan Motýl