13. března: Hitler má jasno, Češi si invazi nepřipouštějí
13.03.2009 11:10 Seriál Aktualizováno 13.03. 12:08
Pondělí 13. března 1939. Počasí je mizerné, na horách hustě sněží. V Praze padá namrzlý déšť, teploty se udržují kolem nuly, na beskydské Lysé hoře je jedenáct stupňů pod nulou. Ještě mizernější je politické postavení Československa. Hitler už se těší do Prahy a Brna, národ se však snaží žít v iluzi, že německá okupace není na pořadu dne.
On-line deník TÝDEN.CZ připravil k 70. výročí okupace Čech a Moravy německou armádou nový seriál Pod "ochranou" říše.
Volnost na dva dny
Česká a moravská města dosud žijí ve víře, že takzvaná druhá republika je státním útvarem, který Hitler nemíní vojensky obsadit. V pražském Obecním domě začíná výstava Pravoslava Kotíka a dalších tří malířů. "Přejte nám volnosti," žádají umělci v úvodním slovu. Netuší, že je to přání splnitelné jen na pouhé dva dny a večer 15. března se už na Pražském hradě ubytuje Adolf Hitler. "Nejsme ochotni nosit nějakou ohlávku nebo klapky na očích," tvrdí malíři.
"Zato předáci domácích Němců považovali okupaci za rozhodnutou záležitost," popisuje historik Petr Pálka z Muzea Kroměřížska. Například němečtí arcibiskupští úředníci v Kroměříži už prý v pondělí 13. března šíří městem informaci, že obsazení země německou armádou nastane v půli týdne.
Zatím se umírá jen na silnicích
V Národním divadle je na programu opera Kunálovy oči, napsaná někdejším šéfem opery Národního divadla Otakarem Ostrčilem podle povídky Julia Zeyera. U Větrného Jeníkova srazí osobní vlak číslo 3512 automobil se třemi osobami.
"Cestující, přispěchavši na pomoc, mohli jen přihlížet smrti tří osob v troskách hořícího vozu. Vytáhli odtud jen zuhelnatělé mrtvoly," popisují událost Lidové noviny. Kdo může vědět, že v příštích letech se bude umírat jako na běžícím páse nejen při dopravních nehodách? Například při heydrichiádě bude popraveno na pět tisíc obyvatel Protektorátu Čechy a Morava.
Ztroskotaný parník
Jasnější představu o nacistickém teroru snad 13. března mají jen někteří informovaní českoslovenští židé. "Příchodu nacistů jsme se hrozně obávali. Věděli jsme, jak trpí židé v Německu a Rakousku, měli jsme informace o vypalování synagog, každodenním teroru a zatýkání," vybavuje si devadesátiletá Hana Mejdrová z pražské židovské rodiny, v pondělí 13. března 1939 ještě řádná studentka Univerzity Karlovy. Za několik dnů ji z rasových důvodů nevpustí na univerzitní půdu.
Někteří českoslovenští židé už jsou proto na útěku. Do Ameriky, Anglie či Palestiny. Právě 13. března jeden parník s uprchlíky ztroskotá nedaleko Kréty. "Na jeho palubě bylo asi 700 židovských vystěhovalců z Polska a Česko-Slovenska," informuje polská tisková agentura PAT.
Müllerová: Okupaci jsme si nepřipouštěli
V Ostravě je tentýž den s velkou slávou zahájena stavba jednadvaceti domů pro uprchlíky z okupovaného pohraničí. Stavět je mají sami uprchlíci a nový domov má získat 168 rodin. "Každý byt bude mít kuchyni, pokoj a příslušenství," je řečeno na slavnosti. Účastníci ceremoniálu si už z principu nemohou připustit, že za dva dny bude Hitler v Praze.
"Tak krajní možnost jako okupaci si opravdu nikdo nechtěl připouštět, pořád jsme měli Československo za ostrůvek svobody v moři teroru," vzpomíná pětaosmdesátiletá Dora Müllerová, německá sociální demokratka, která s rodiči v předválečném Brně zajišťovala azyl německým intelektuálům na útěku z totalitního Německa.
Rvačka U Fleků
Československá tisková kancelář v pondělí 13. března vydá shrnující zprávu o nedělních německých výtržnostech při oslavách takzvaného "Heldengedenkfeier". Zatímco v Praze se Němci s Čechy jen porvou v pivnici U Fleků, v Brně je to dramatičtější: "V Brně odpoledne došlo ke srážce německých mladíků s policejními orgány, někteří byli zraněni," uvádí ČTK. Bouří se účastní asi tisíc bojovně naladěných brněnských Němců.
Místo Vídně do Prahy
Jozef Tiso, pozdější nechvalně známý prezident válečného Slovenského státu, překročí 13. března v poledne německé hranice a míří k Berlínu. S Hitlerem se má domluvit na vyřešení "slovenské otázky", tedy na rozbití stále existujícího společného státu Čechů a Slováků.
Hitler oznamuje, že zatím odkládá dlouho plánovanou cestu do Vídně. Původně měl ve středu 15. března velet ve Vídni velké vojenské přehlídce. "Patrně se čeká na politický vývoj," telegrafuje do Prahy berlínský zpravodaj pražského deníku Národní politika. Politický vývoj v dalších dnech skutečně nabere závratné tempo. Ve středu 15. března Adolf Hitler namísto ve Vídni vykoná čestnou přehlídku svých vojsk u Pražského hradu.
Foto: Ivan Motýl, Jan Schejbal
Diskuse
Diskuze u článků starších půl roku z důvodu neaktuálnosti již nezobrazujeme. Vaše redakce.