31. říjen 1918: Vdavky, lichva a sokolové

Jednatřicátý říjen 1918 připadl na čtvrtek. Převrat nepřevrat, majetní pánové nadále hledali zajištěné dívky s věnem. Obilní ústav začal s výkupy brambor a nejrychlejším dodavatelům nabídl prémii. Do čela branné moci byl pasován zasloužilý pražský sokol Josef Scheiner. Nově vznikajícímu státu jižních Slovanů na Jadranu spadlo do klína celé rakouské loďstvo. Ztratily se císařské děti.   

Hledám děvu s věnem

V novém státě je nutno zakládat i perspektivní manželství. „Třicetiletý bankovní úředník se zajištěnou existencí, majetný, přál by si učiniti vážnou známost za účelem brzkého sňatku s pořádnou, milou děvou, stáří od 20 do 25 let," začínal jeden z dobových inzerátů v rubrice Nabídnutí k sňatku. Vdavekchtivé ženy musely splnit jen malou podmínku. Přinést do manželství věno ve výši nejméně 40 tisíc korun. Představu, kolik peněz vlastně bankovní úředník žádal, si lze udělat při srovnání s dalšími inzeráty v listě. Luxusní toaletní mýdla stála od tří do pěti korun, reprodukce Masarykova portrétu od Maxe Švabinského „provedena vzornou neotypií" o rozměrech 41x53 cm vyšla na 15 korun. Obilní ústav ve čtvrtek 31. října 1918 zároveň vyhlásil, že zahajuje výkup brambor. Základní cena za metrák byla stanovena na 24 korun, prémie za rychlé dodání činila další čtyři koruny.

Nenažrané prezidium Červeného kříže

Úřad pro potírání válečné lichvy učinil senzační objev na pražském hlavním nádraží. „Komisař Werner provedl prohlídku ve skladišti Červeného kříže na státním nádraží v Praze a zabavil tam mimo spoustu různých potravin 96 pytlů bílé mouky a 36 pytlů trhané pohanky," informovaly Lidové noviny. Skandál z celé události učinil nález dokumentů k příslušným pytlům. Zboží nebylo určeno pro hladovějící Pražany, nýbrž pro členy prezidia Červeného kříže.


Sokolové do čela armády

Do čela branné moci byl pasován zasloužilý pražský sokol Josef Scheiner. „Dnes dopoledne povolán byl generální štáb československé branné moci v Praze do Národního výboru, kde pověřen byl nejvyšší správou věcí československé branné moci starosta České obce sokolské dr. Scheiner," informovala zpráva ČTK. Nový stát potřeboval nové symboly. Řízení armády tak bylo svěřeno sokolům, nikoliv zkušeným důstojníkům české národnosti v rakouské armádě. Ottův slovník naučný Scheinera vylíčil jako věrného Tyršova druha: „Scheiner byl opravdovým následovníkem Tyršovým a stejně jako on ctitelem staré Hellady, jak ukázal i ve své knize Dějiny cvičení ve starém věku."   

Udivení čtenáři

Čtenáři Lidových novin v brněnských a pražských kavárnách s úžasem sledovali, jak se z hodiny na hodinu mění Evropa. Leckdo pak musel zalitovat, že Češi nežijí na Jadranu. Císař Karel totiž 31. října rozkázal, aby veškeré námořní loďstvo a přístavy byly předány „Jihoslovanské národní radě". Takzvaný Stát Slovinců, Chorvatů a Srbů vznikl na troskách Rakouska-Uherska už 29. října v Záhřebu a v prosinci se proměnil ve společné Království Slovinců, Chorvatů a Srbů, které od roku 1929 začalo používat termín Království Jugoslávie.

O námořní loďstvo tak Československo přišlo. Ve čtvrtek  alespoň rozhodlo, že vydá nové poštovní známky. Respektive dosavadní emise rakouských známek přetiskne nápisem „Zatímní vláda Národního výboru".

Kam zmizely císařské děti? 

Italové nadále válčili na Piavě s Brity. Lidové noviny oznámily, že už ve středu se ztratilo pět dětí císařské rodiny, které měly s doprovodem odjet „z Jedlové do Vídně". Záhadná Jedlová rovnala se letnímu císařskému letohrádku Schönbrunn u Vídně, český tisk totiž v nové republice rakouské místopisné názvy zásadně počešťoval. „Císařští manželé mají velké obavy o osud dětí," uvedly Lidové noviny.

Foto: archiv