ÚNOR 1948: Gottwald veřejně odmítá kolchozy

Sobota 28. února 1948. V Praze začal Sjezd rolníků. „Kdo bude strašit s kolchozy patří k rozvratníkům a záškodníkům," slíbil  předseda vlády Klement Gottwald účastníkům rolnického sjezdu. Netrvalo to ani rok a parlament přijal zákon o jednotných zemědělských družstvech (23. února 1949) a strana zahájila kampaň za jejich zakládání.

Od počátku padesátých let se kampaň změnila v násilnou kolektivizaci, která prakticky zlikvidovala selský stav v českých zemích. Mnoho sedláků bylo popraveno, tisíce uvězněno, rodiny násilím stěhovány z rodných gruntů a jejich děti vylučovány ze škol, majetky rozkradeny a zdevastovány. Pachatelé těchto zločinů přitom nikdy nebyli potrestáni.  

Žeňte je svinským krokem!

Jenže takové důsledky „vítězného února" si účastnící rolnického sjezdu nedovedli vůbec představit. Sjezd vyvrcholil rolnickým shromážděním na Václavském náměstí, tam Gottwald asi stotisícovému davu znova slíbil, že nebude prosazovat kolektivizaci sovětského typu a nutit rolníky k zakládání kolchozů: „Napříště pamatujte, že každý, kdo k vám přijde s takovým šuškáním do vsi, patří k záškodníkům a rozvratníkům, které jsme právě z našeho veřejného života vyhnali a vy, jejich agenty, kteří k vám přijdou do vsi, žeňte svinským krokem!"

Báchorky reakce

Manifestace na Václavském náměstí uzavřela rolnický sjezd, který proběhl v sálech Lucerny a Slovanského domu za účasti šesti tisíc delegátů. I v Lucerně uvítal zástupce soukromých rolníků ze všech krajů republiky předseda vlády Klement Gottwald, zemědělci byl bouřlivě přijat.

„Neutuchajícím voláním - Ať žije soudruh Gottwald - ať žije soudruh Ďuriš - ať žije soudruh Zápotocký a bouřlivým potleskem, trvajícím téměř 15 minut, vyjádřili naši zemědělci na celostátním Sjezdu rolnických komisí svou vůli, svou jednotu s pracujícím lidem měst a svůj souhlas s vyřešením naší vnitropolitické krize," popsalo sjezd Rudé právo a prakticky ve stejném duchu všechen již konsolidovaný tisk - od Svobodných noviny po Lidovou demokracii. Pokud ale některý rolník o způsobu politického převratu dosud pochyboval, Gottwald ho ujistil: „Nedejte se klamat různými báchorkami, které poražená reakce rozšiřuje!" Gottwald dokonce přišel s názorem, že politická reakce chtěla venkov zotročit. „Sto let od zrušení roboty chtěli náš lid opět zkovat do pout kapitalistické otročiny!"

V podobném duchu hovořil i ministr zemědělství Július Ďuriš, osvědčený komunistický harcovník, který už zasedal i v předrevoluční Gottwaldově vládě a dokonce i v první poválečné vládě Zdeňka Fierlingera. Právě Ďuriš sehrál od počátku padesátých let zásadní roli při brutální kolektivizaci a stal se přímým viníkem násilností spáchaných na selském stavu. Zemřel v Praze roku 1986.

Milice důkazem demokracie

Gottwald měl v sobotu 28. února mimořádně nabitý den. V centru Prahy ho čekal ještě jeden projev, když  musel promluvit ke slavnostní přehlídce oddílů dělnických (později lidových)  milicí a SNB. Svůj projev zahájil třemi údernými hesly:

Ať žije Sbor národní bezpečnosti!

Ať žijí dělnické milice!

Ať žije ozbrojený lid, hájící svou republiku před zpátečníky a rozvratníky!

Předseda vlády zdůraznil, že „útvary SNB a dělnické milice pomohly zmařit plány reakce". Obě složky Gottwald považoval za záruku nové demokracie. „Slyšeli jsem od různých zpátečníků slova o oklešťování demokracie, o policejním teroru apod. Myslím, že můžeme velmi pevně a s pohrdáním odmítnout tyto pomluvy. Pravý opak je pravda. Právě náš SNB, právě naše dělnické milice jsou příkladem hlubokého a opravdového demokratismu naší republiky," řečnil Gottwald.

Mráz polevuje

Gottwaldovu vládu podpořilo i vedení Junáka, které slíbilo, že bude mládež vychovávat „v duchu programu předsedy vlády".

Bývalý národněsocialistický ministr spravedlnosti Prokop Drtina se v sobotu 28. února pokusil o sebevraždu, Drtinův osud už TYDEN.cz vylíčil v předchozí dílech seriálu ÚNOR 1948.  

Zatímco v den únorového puče svíral hlavní město silný mráz, na konci týdne se v Praze přece jen oteplilo. Noviny ale tehdy nesledovaly teploměr s takovou důkladností jako dnešní tisk. A tak Rudé právo pouze poznamenalo: „Sluníčko už má sílu a brzy se nám rozesměje na celé kolo."

Foto: archiv