ÚNOR 1948: Vládní krize vypukla v pátek třináctého

Pátek 13. února 1948. Pověra, že pátek třináctého bývá nešťastným dnem, se před šedesáti lety bezvýhradně naplnila. Národněsocialističtí ministři ve vládě protestovali proti chystanému přemisťování pražských velitelů SNB ve prospěch komunistů a ministr vnitra Václav Nosek (KSČ) dostal úkol, aby realizaci tohoto plánu pozastavil.

Nosek a protektorátní rétorika

Svazácká Mladá fronta přispěchala s rozhovorem s komunistickým ministrem vnitra Václavem Noskem. „Mohu jen říci, že řádný a poctivý občan se nemusí obávat zásahů bezpečnostních orgánů. Bezpečnostní orgány stíhají jenom ty, kdož se proviní ustanovením zákona," prohlásil Nosek. Podobně se o poctivém člověku, který nemusí mít strach z fízlů, hovořilo dalších jednačtyřicet let; naposledy pražský tajemník strany Štěpán, když na sklonku osmdesátých let otřásly Prahou první demonstrace proti komunistickému režimu.

Pomalu formující se opozice ve „vládě Národní fronty" upozorňovala, že komunisty ovládané útvary SNB ustavičně zneužívají zákon na ochranu republiky z roku 1923. Paragrafy, které schválili předváleční demokraté jako účinnou obranu proti komunistickým bojůvkám, se nyní obrátily proti samotným tvůrcům zákona. Pod různými záminkami státní bezpečnost a esenbáci hnali k trestní odpovědnosti činovníky demokratických stran, studenty i novináře a Nosek krmil národ frázemi o nepřátelích lidu.

„Soustava lidové demokracie dala našemu lidu neporovnatelně víc práv než lid kdy v tomto státě měl. Vyskytli se však lidé, kteří těchto širokých práv počali zneužívat proti lidové demokracii a státu. Nejsou to jenom prostí občané, nýbrž deliktů se dopouštějí i různí činitelé, často ve významném postavení. Tito činitelé na schůzích, v tisku atd. hrubě útočí na lidově demokratický režim, na vládu, na její činnost a presidenta republiky," řekl Nosek pro Mladou frontu.

Kdo měl ještě v živé paměti protektorátní noviny, jen s němým úžasem hleděl, jak se navrací stará rétorika. A Nosek byl věrným následovníkem protektorátních kolaborantů, především ministra Emanuela Moravce. „Benevolentní postup bezpečnostních orgánů vůči těmto provinilcům měl za následek, že podobné útoky se stupňovaly do takové míry, že trpné přihlížení by se těžce dalo sloučit s představou právního řádu. Poctiví občané republiky se právem domáhali zákrokům proti rozvratníkům a škůdcům," zdůraznil ministr Nosek.                   

Cesta k puči

Komunisti se odporem národních socialistů a záhy i dalších ministrů nekomunistických členů vlády vůči velení pražského Sboru národní bezpečnosti (SNB) cítili zaskočeni. Opozice další zasedání vlády podmiňovala splněním usnesení o bezpečnostní situaci v zemi. Na schůzi vlády 17. února ministr Nosek nedorazil a ta byla odročena na 20. únor. Nosek však úkol nesplnil ani poté a dvanáct nekomunistických ministrů ze šestadvacetičlenné vlády podalo demisi.

Zaváhali sociální demokraté, zůstali ve vládě a předseda vlády Gottwald se rozhodl neodstoupit. S pomocí státní bezpečnosti, akčních výborů a lidových milicí se pokusil vládu rekonstruovat. A úspěšně. Pod hrozbou ozbrojeného puče, i když nevyslovenou, donutil prezidenta Beneše, aby 25. února podepsal jmenování nové vlády, zcela poplatné komunistům. Puč se mu tak podařilo provést částečně legální cestou, západní Evropa neprotestovala. 

Cigarety Detva

Noviny oznámily zavedení nové značka cigaret - Detva. Ty budou k dostání od 15. února a jedna cigareta bude stát na tehdejší dobu poměrně vysokou cenu - 6,70 Kč. Pro srovnání - výtisk Rudého práva stál 1,50 Kč.

Foto: Rudé právo