Zlatá horečka
Hledaný zlatý vlak nacistů možná dojel až do Čech

Celým Polskem napjatě sledované výkopové práce, jež měly odhalit nacistický zlatý vlak, jsou zatím bezvýsledné. Podle záhadologů ale tahle souprava mohla za války dojet až do Čech, kde máme s hledáním pokladů bohaté zkušenosti. V Česku se pátrá třeba po templářském nebo štěchovickém pokladu či po jantarové komnatě.

Piotr Koper a Andreas Richter jsou toho času nejznámějšími celebritami v sousedním Polsku. V úterý se dvojice pustila do výkopových prací na pětašedesátém kilometru trati číslo 274 z Vratislavi do zapadlého sudetského městečka Wałbrzych. Muži se srdnatě zapřísahali, že do konce srpna najdou v podzemí ztracený nacistický vlak údajně plný zlata a dalších cenností.
V úterý vykopali dvě díry a pokaždé je v další práci zastavila skála. Následující dny se opakovalo totéž, načež v pátek prohlásili, že jejich radar si strop tunelu popletl s vrstvou jílu udusanou kdysi ledovcem. "Příroda zkrátka dělá psí kusy," povzdechli si. Přesto věří, že vlak brzy objeví.

Z českého Meziměstí na Broumovsku do polského Wałbrzychu to má turista sotva dvacet kilometrů, ale Čechy tahle zlatá horečka moc nebere. Ví svoje. Nacistický vlak z Vratislavi, který měl na konci války zmizet v předem připraveném podzemním tunelu na pětašedesátém kilometru železnice z Vratislavi do Wałbrzychu, prý možná dojel až do Čech. Zastánce téhle teorie reprezentuje například záhadolog Arnošt Vašíček. Prý se setkal se svědkem, který má důkazy, že zlatý vlak dojel až na území tehdejšího protektorátu. "A na každém šprochu je pravdy trochu," podotýká Vašíček, luštitel nevysvětlitelných jevů známý veřejnosti z televizních cyklů Planeta záhad či Strážce duší.

Arnošt Vašíček je dokonce sám strůjcem malé tuzemské zlaté horečky spojené s hledáním bájného templářského pokladu, po němž se ve světě usilovně pátrá už více než sedm set let. "Templářský poklad se podobá Atlantidě. Nikdo přesně netuší, kde ho hledat," říká Vašíček. Zaručených tipů je prý po celé Evropě mnoho, hlavně ve Francii, ale i na Kypru. "Jednotlivá místa jsou od sebe vzdálena tisíce kilometrů a téměř na každém z nich nacházíme indicie, že by právě tam mohl poklad být. Jedním z podezřelých je i hrad Veveří u Brna a blízký mariánský kostelík," tvrdí Vašíček a odkazuje na takzvaný Veverský rukopis z roku 1739, který se o přítomnosti templářů zmiňuje. Ze stejné doby prý poházejí i konkrétní popisy pokladu, jenž měl třeba obsahovat dvanáct soch apoštolů ukutých z čistého stříbra.

Ve ztraceném zlatém vlaku u Wałbrzychu se prý může skrývat i další z legendárních evropských pokladů - jantarová komnata. Ta se ale "zaručeně" skrývá asi na deseti lokalitách v Evropě. Bavorští záhadologové Erich Stenz a Georg Mederer jsou třeba skálopevně přesvědčeni, že tenhle poklad je ukryt v podzemí severočeského zámku Frýdlant. České úřady jim ale prý dlouhodobě znemožňují zahájit pátrání.

* Proč Poláky tolik fascinuje hledání zlatého nacistického vlaku?

* Proč se do Wałbrzychu sjeli novináři z celého světa a o pátrání se píše i ve vietnamských či argentinských médiích?

* Je možné, aby zlatý vlak odjel na sklonku války z tehdejšího Německa do protektorátu?

* Jaké mají šance na úspěch další skupiny pátračů, které v českých zemích hledají štěchovický, templářský či potštejnský poklad?

ODPOVĚDI NEJEN NA TYTO OTÁZKY NAJDETE V REPORTÁŽI V NEJNOVĚJŠÍM VYDÁNÍ ČASOPISU TÝDEN, KTERÉ VYCHÁZÍ V PONDĚLÍ 22. SRPNA 2016.