Neštěstí v Himálajích
Horolezec o Nepálu: Tragédii se určitě dalo předejít

Sněhové bouře a laviny si v Nepálu vyžádaly nejméně 29 lidských životů. Jak celou situaci hodnotí zkušený horolezec Petr Mašek? Podle něj by se situaci dalo předejít, pokud by byly turistům včas dodány potřebné informace o blížícím se nebezpečí. To ale příslušné úřady a cestovní kanceláře podle všeho neučinily.

"Člověk nedokáže ovládat přírodu, ale dá se tomu vyhnout, jen je třeba mít informace. Oni je podle všeho neměli. Když nemáte satelitní telefon, nemohou vám chodit informace o počasí. Myslím si, že právě to byl ten hlavní důvod, proč je to tam zamklo a v některých místech zasypávalo. Nestihli se stáhnout do bezpečí a neměli zprávu o tom, co se chystá," hodnotí vzniklou situaci zkušený horolezec Petr Mašek, který sám v této oblasti byl a dokonce se pokoušel dosáhnout vrcholu Dhaulágirí (8167 m. n. m.). Sedmá nejvyšší hora světa je jednou z právě prozkoumávaných oblastí.

"Odhadem vycestuje do Nepálu na treking v horách okolo 1000 českých turistů. Přibližně polovina cestuje organizovaně přes cestovní kancelář z důvodu respektu k horám a specifikám dané destinace. Zájem ze strany českých turistů je o tento typ aktivní dovolené rostoucí i vzhledem k nádherným výhledům. V postatě průměrně zdatný člověk treky zvládne, nemusí se nutně jednat o vrcholové sportovce," vysvětluje mluvčí Asociace českých cestovních kanceláří a agentur (AČCKA) Kateřina Petříčková.

Výhledy, které se ovšem nyní nabízí doposud přesně nespecifikovanému počtu zavalených turistů, moc nádherné nejsou. Podle ministerstva zahraničních věcí se nepodařilo navázat spojení ještě s více jak třiceti českými turisty. Nemusí se však nutně jednat o české turisty zavalené vrstvami sněhu. Protože se nevedou žádné povinné záznamy, není jasné, kde přesně se v Nepálu jednotlivci nacházejí.

Mašek se snažil vylíčit vše, co si z této turisty navštěvované destinace pamatuje. Podle něj v dané oblasti neexistují žádné protilavinové zábrany podobné těm v Alpách. "Spíš bych čekal, že průvodci různých agentur budou v nějakém spojení. Vždy má mít někdo satelitní telefon. V tomto případě je selhání v průvodcích, kteří doprovázeli trekaře. Těžko říct, jestli tam byli nějací cestovkáři nebo tam byli lidé na vlastní pěst. Ale při tomto objemu lidí by tam rozhodně měl být někdo vybavený."

Ačkoli, jak sama Kateřina Petříčková potvrdila, se do destinací z respektu vydá zhruba polovina cestujících pod záštitou kanceláře, otázka bezpečnosti rozhodně není zaručena. AČCKA se odkazuje na dobrovolný systém registrace DROZD, který má na starosti ministerstvo zahraničních věcí.

"Je škoda, že o dobrovolném systému DROZD má povědomí jen málo turistů. Bohužel se ani nezaregistrovávají vedoucí skupin jednotlivých zájezdů s cestovními kancelářemi," dodává Petříčková.

Ministerstvo zahraničních věcí nyní zřídilo krizovou telefonní linku, která je určena všem lidem, kteří se nemohou nijak zkontaktovat s příbuznými v postižené oblasti. Volat mohou zájemci o informace na číslo ministerstva zahraničních věcí (224 182 425), a nebo pak přímo na velvyslanectví České republiky v Dillí (+ 91 99 10 99 94 60).