Vyznamenání
Hrdinové dějin i všedního dne. Jak Zeman mluvil o oceněných
28.10.2014 21:45 Aktualizováno 21.10. 22:56
Prezident Miloš Zeman před udílením řádů na Pražském hradě mluvil o odvaze, kterou řada vyznamenaných ukázala ve zlomových chvílích historie. Ocenil mimo jiné hrdiny z doby války i komunismu, ale také české vojáky, kteří letos padli v Afghánistánu.
Jsou to hrdinové, chrání zemi před terorismem a lidé, kteří je označují za žoldáky, jsou "špína této země", řekl o českých vojácích v Afghánistánu v projevu, který ve Vladislavském sále Hradu tradičně předchází udílení státních vyznamenání. Udělil jich 33, z toho dvě už odpoledne. Loni, při premiéře v roli hlavy státu, která uděluje státní řády, jich rozdal 29.
Zeman svým pojetím slavnostní řeči navázal na svůj loňský projev u téže příležitosti, tedy státního svátku Dne vzniku samostatného československého státu. Tehdy také hovořil o životních příbězích vyznamenaných. Není totiž podle něj správné chápat české dějiny jenom jako souboj abstraktních idejí, ale je třeba jim rozumět i jako souboji myšlenek, jejichž nositeli jsou konkrétní lidé.
Slavnostní udílení vyznamenání na Hradě tak jako loni poznamenaly osobní spory hlavy státu s dvojicí rektorů, kteří se v minulosti dostali se Zemanem do sporu. Prezident je opět na Hrad nepozval, a tak stejně jako loni chyběli v sále zaplněném politickou, armádní a diplomatickou elitou i někteří další rektoři. Místopředseda TOP 09 Miroslav Kalousek přišel na Hrad v kabátě, na němž měl "placky" s logy domovských univerzit dvou rektorů, které Zeman nepozval. "Je to viditelná forma protestu," řekl Kalousek.
Ve své řeči se Zeman zastavil u některých milníků české historie a hovořil o lidech, kteří v kritickém momentu projevili nebývalou statečnost. Vyznamenání už odpoledne převzal Nicholas Winton, který v roce 1939 zachránil 669 židovských dětí z Československa. Na zvláštním ceremoniálu spolu s Wintonem Zeman ocenil i někdejšího britského premiéra Winstona Churchilla. Jeho ve večerním projevu ocenil i za to, že odolal vnitřnímu tlaku z britské společnosti, kdy ho političtí oponenti nabádali k separátnímu míru s nacistickým Německem. "Politik je právě ten, kdo dokáže odolávat tlaku přicházejícímu z té nejméně očekávané strany," řekl.
Mezi oceněnými jsou i lidé, kteří se statečně zachovali při heydrichiádě, v 50. letech minulého století, při okupaci Československa armádami Varšavské smlouvy v roce 1968, při zakládání Charty 77. Vyznamenání in memoriam dostal i písničkář Karel Kryl. "Nepropadnul obecné euforii po listopadové revoluci a velice dobře si uvědomil její nedostatky," uvedl Zeman. Kryl byl po roce 1989 k řadě aspektů polistopadového vývoje a tehdejších politiků velmi kritický.
K dalšímu z oceněných in memoriam, faráři z Lidic Josefovi Štemberkovi, prezident řekl, že odmítl opustit své farníky, ačkoli mu to gestapo nabízelo. Vyznamenání dostal in memoriam také Antonín Kalina, který zachránil 900 židovských dětí a bývá podle Zemana nazýván "českým Wintonem". "Zachránil devět set židovských dětí v koncentračním táboře před vyhlazením, a to tím, že SS komando, které přišlo tyto chlapce postřílet, bylo zastrašeno, byť falešnou informací, že v příslušném baráku je tyfová epidemie. A oni 'stateční esesmani', kteří s takovou chutí vraždili civilní obyvatelstvo, utekli," řekl prezident. Ocenění posmrtně obdržel i katolický kněz Josef Toufar, jehož StB v rámci tažení proti církvi obvinila ze zinscenování takzvaného číhošťského zázraku, zatkla jej a umučila.
Při vzpomínce na další z oceněných in memoriam, Natalji Gorbaněvskou, která v roce 1968 protestovala proti okupaci Československa, Zeman řekl, že před rokem na Hradě si s ní podal ruku na to, že za 20 let bude demokratické Rusko v EU. Státní řád za svou matku převzal Gorbaněvské syn. Zemana však kritizují další dva ze zmíněné skupiny disidentů Viktor Fajnberg a Pavel Litvinov, podle nich je totiž český prezident příliš shovívavý k "agresi (ruského prezidenta) Vladimira Putina proti Ukrajině".
Při zmínce o dalším oceněném, signatáři Charty 77 Zdeňku Jičínském, Zeman řekl, že příští rok udělí vyznamenání jednomu z nejvýznamnějších politiků pražského jara Františku Kriegelovi, který v Moskvě jako jediný odmítl podepsat protokol, jenž byl v podstatě československou kapitulací. "Protože moje mínění je jiné než mínění zastupitelstva v Praze 2, které odmítlo Františku Krieglovi udělit čestné občanství, bude mi ctí, jestliže tohoto statečného člověka příští rok, bohužel opět in memoriam, vyznamenám," řekl Zeman. Kritizoval tak letošní rozhodnutí zastupitelů Prahy 2 neudělit Kriegelovi čestné občanství. Proti se tehdy postavili někteří zastupitelé za ODS, TOP 09 a Občany za spokojené bydlení (OSB). Vadilo jim Kriegelovo působení v KSČ.
Vyznamenání podle Zemana dostali i další lidé, kteří ukázali "hrdinství všedního dne" či dosáhli vynikajících výsledků ve svém oboru. Zeman tak ocenil mimo jiné zpěvačky Lucii Bílou a Hanu Hegerovou. Vyznamenal i režiséra Roberta Sedláčka, jenž o něm natočil dokument, a Filipa Renče, který Zemanovi točil předvolební spoty. Za příklad neokázalého hrdinství prezident označil Zdeňka Duběnku, který od něj dnes dostal Medaili za zásluhy I. stupně. Duběnka je dárcem krve a má za sebou přes 500 odběrů.
SEZNAM OCENĚNÝCH NAJDETE - ZDE
Diskuse
Diskuze u článků starších půl roku z důvodu neaktuálnosti již nezobrazujeme. Vaše redakce.