Pozastavený projekt
Iráčtí uprchlíci žijící v Praze chtějí v Česku zůstat

Žádný z 15 iráckých uprchlíků, kteří se před necelými dvěma týdny přistěhovali do Prahy díky projektu Nadačního fondu Generace 21, nechce opustit Česko. Ministr vnitra Milan Chovanec (ČSSD) projekt přesídlování křesťanů pronásledovaných takzvaným Islámským státem pozastavil kvůli tomu, že část z 89 uprchlíků zrušila své žádosti o azyl v Česku.

"V té skupině 15 lidí, kteří jsou v Praze, jsem se s nějakou nespokojeností nesetkal," řekl Jiří Mataj ze spořilovské farnosti sv. Anežky. Podle něj je důležité, aby uprchlíci byli co nejvíce v kontaktu s českou společností, a mohli tak svoje představy srovnat s realitou.

Ve spolupráci s dalšími pražskými farnostmi a dobrovolníky se tak snaží zajistit, aby se Iráčané setkávali s českými rodinami. "Jsou zvaní do rodin a mohou se bavit s lidmi, kteří tu bydlí, jsou jim nakloněni a chtějí jim pomoct. Do rodin chodí dobrovolníci, jsou jim k dispozici, povídají si s nimi, zahrají si s dětmi deskové hry," uvedl Mataj. Další příležitost na setkání s Čechy mají během mší, dobrovolníci a farnosti organizují i výlety.

Petr Janoušek z Armády spásy, který s jednou ze skupin iráckých uprchlíků přiletěl přímo z Irbílu, potvrdil, že cizinci si v Praze bez větších problémů zvykají, určité zklamání se ale u některých projevilo. "Náznaky nespokojenosti jsem zaznamenal, byly způsobené tím, že přímo v Iráku dostávali zprávy, že v Německu dostanou byt a nevím kolik peněz na ruku," řekl. "Hrozně těžko se jim vysvětluje, že to není pravda," poznamenal.

S Matajem se shodl v tom, že jakmile se těmto lidem vysvětlí, jak o ně bude postaráno, jsou velmi vděční za pomoc. "Z jejich strany je tam přítomná pokora a rozhodně si nevyskakují, jsou spokojeni s tím, co se nabízí," popsal Mataj svou zkušenost.

Patnáctičlenná skupina, která přiletěla do Česka předminulou neděli, má před sebou podobný program jako ostatní uprchlíci, kteří postupně dorazili od začátku letošního roku. Zprvu bydlí všichni společně a intenzivně se každý den učí Česky. V Praze jsou ubytováni v hotelu v Braníku, kde si všichni společně vaří. "Jsou velmi pohostinní, pokud je tam nějaký dobrovolník, tak se zpravidla i velmi dobře nají," zmínil Mataj. Po pěti týdnech by se měli jednotlivci a rodiny postupně stěhovat do samostatných bytů.

Zůstat či odejít? Co hraje roli

Přestože v hlavním městě pokračuje sžívání s českou společností bez problémů, Mataj i Janoušek si uvědomují, že část lidí, kteří přišli z Irbílu, může pociťovat zklamaní z podmínek, které je v Česku čekají. Někteří z nich totiž byli dobře materiálně zajištěni. "Měli práci i dobré bydlení. Ale už i v Irbílu, který byl bezpečný, se projevuje postupující islamizace," upozornil Janoušek. I v křesťanských částech města se prý pohybují muslimští radikálové, kteří lidem vyhrožují. "Ani to, že je člověk křesťan, nezaručí, že není zvyklý na velmi vysoký životní standard. Ti lidé tam na tom byli ekonomicky nesrovnatelně lépe," podotkl i Mataj.

Mezi lidmi se prý projevuje i generační rozdíl. Někteří si podle Mataje zjistili informace o ČR na internetu a nepřišli s nereálnými ideály. Starší generaci prý i kvůli nedůvěře k internetu mívá zkreslený obraz toho, co na ně v Česku čeká.

Faktorem, který hraje v integračním procesu roli, může podle Janouška být i to, zda je dané prostředí zvyklé na cizince. I proto podle něj může být pro uprchlíky život v Praze jednodušší. "Tady jsou lidi zvyklí vidět lidi ze všech možných koutů světa a nikdo to neřeší, to je obrovská výhoda Prahy," míní.

Do Prahy dorazilo také pět lidí ze střediska Okrouhlík u Jihlavy. Armáda spásy pomáhala s jejich ubytováním. Janoušek řekl, že jak čtyřčlenná rodina, tak svobodná žena další stěhování neplánují. Pro rodinu se podařilo sehnat zatím dočasné bydlení, pro ženu už mají byt, kde bude mít trvalý pobyt.