Jak se volí prezident republiky

Volba prezidenta republiky se řídí jasnými pravidly. Skládá se nejvýše ze tří kol, tolikrát tedy v případě tajného hlasování mohou poslanci spolu se senátory vhodit hlasovací lístky se jmény kandidátů do volební urny. Když ani tři kola ke zvolení hlavy státu nestačí, uspořádá parlament další volbu, opět nejvýše tříkolovou.

Na nejvyšší ústavní funkci zatím kandidují dva uchazeči - dosavadní prezident Václav Klaus, který je považován za favorita, a českoamerický ekonom Jan Švejnar. Před pěti lety byl Klaus zvolen ve třetím kole třetí volby, neboli vlastně až v devátém hlasování.

V prvních dvou kolech je nutné ke zvolení získat nadpoloviční většinu v Poslanecké sněmovně i v Senátu. Až ve třetím kole se již hlasy poslanců a senátorů nepočítají zvlášť, ale na rozdíl od prvních dvou kol se sčítají. Ke zvolení tak již v tomto závěrečném kole není nezbytně nutné vyhrát v každé z obou komor, ale stačí získat většinu přítomných členů celého parlamentu - sněmovny i Senátu dohromady.

Vzhledem k rozložení sil v dolní a horní komoře se zdá, že Švejnar má šanci na zvolení jen ve třetím kole volby a že jeho cesta k případnému úspěchu vede přes sněmovnu. Nejprve ale do tohoto třetího kola musí postoupit, to znamená musí "přežít" eventuální dvě předchozí kola volby a získat v nich tolik hlasů, aby Klaus nebyl zvolen již v prvním či druhém kole. V jednaosmdesátičlenném Senátu má sama ODS těsnou nadpoloviční většinu jednačtyřiceti hlasů, což dává jejímu kandidátovi Klausovi téměř jistotu, že přinejmenším postoupí z prvního i druhého kola.

K tomu, aby se některý z uchazečů o úřad stal prezidentem již v prvním kole, jsou potřeba hlasy nadpoloviční většiny všech poslanců (tedy aspoň 101 z 200) i nadpoloviční většiny všech senátorů (nejméně 41 z 81). V případě, že tuto podmínku žádný z kandidátů nesplní, nejpozději do čtrnácti dnů se uskuteční druhé kolo volby. Do něho postoupí ten kandidát, který získal nejvíce hlasů ve sněmovně, a ten s nejvyšším počtem hlasů v Senátu (při rovnosti hlasů v některé z komor rozhoduje součet za celý parlament). Pokud v obou komorách získá nejvíce hlasů stejný kandidát, postupuje do druhého kola jen on.

Ve druhém kole prezidentské volby zůstává zachováno dělení podle komor, tentokrát se ale vychází z počtu přítomných zákonodárců. Ke zvolení hlavou státu tak stačí získat nadpoloviční počet hlasů přítomných poslanců a také přítomných senátorů. K platnosti hlasování stačí účast alespoň třetiny poslanců a stejného procenta senátorů. V extrémním případě při minimální požadované účasti mohou budoucímu prezidentovi stačit hlasy 14 senátorů (nadpoloviční většina z třetiny, tedy 27) a 34 poslanců (nadpoloviční většina z 67). To je ale velmi nepravděpodobná varianta. Je naopak možné, že druhého kola se zúčastní všech 281 zákonodárců, takže kandidát bude ke zvolení tak jako v kole prvním potřebovat hlasy nejméně 101 poslanců a 41 senátorů.

Jestliže prezident nevzejde ani z druhého kola, koná se třetí a poslední kolo volby; také mezi druhým a třetím kolem mohou uplynout nejvýše dva týdny. Do třetího kola postupují všichni kandidáti z kola druhého. Zvolen je pak ten, kdo získá nadpoloviční většinu hlasů přítomných poslanců a senátorů, tentokrát se již jejich hlasy sčítají. Pokud by tedy Švejnar získal dostatečnou podporu ve dvousetčlenné sněmovně, mohl by si ve třetím kole teoreticky dovolit prohru v méně početném Senátu.

V případě, že ani ve třetím kole není prezident zvolen, musí se celá volba včetně nominace kandidátů opakovat.