Práce v parlamentu
Je to švarcsystém, říká šéf Senátu o zaměstnávání asistentů

Zákonodárci schválili zpřísnění zákoníku práce a vyšší pokuty za nelegální zaměstnávání. Sami přitom mají máslo na hlavě. Jejich asistenti nemají pracovní smlouvu, pracují jako OSVČ na živnostenský list. Podle právníků jde o jasnou ukázku švarcsystému. Poslanecká sněmovna se brání, ale druhý nejvyšší ústavní činitel, šéf Senátu Milan Štěch dává právníkům za pravdu. A asistenty by chtěl regulérně zaměstnat.

Úpravou legislativy a vyššími sankcemi, které vstoupily v platnost před měsícem, si chtěli zákonodárci posvítit na firmy obcházející zákoník práce a využívající švarcsystém. Přitom právě na půdě Poslanecké sněmovny a Senátu nejspíš dochází k nelegálnímu zaměstnávání. Asistenti poslanců a senátorů totiž pro zákonodárce pracují bez pracovní smlouvy jako OSVČ.

"V minulosti už to řešil pracovní úřad a došel k závěru, že nedochází k porušování zákona," brání léta fungující systém bývalý ministr práce a sociálních věcí a dnešní senátor Zdeněk Škromach (ČSSD). Jenže od ledna tohoto roku platí přísnější definice nelegálního zaměstnávání. "Zatímco stará úprava zákoníku připouštěla zaměstnávání i na jiné smlouvy, takže se to obcházelo obchodními nebo občanskoprávními smlouvami, teď to z toho vypadlo a vykonávání takzvaně závislé práce je možné už pouze na pracovní smlouvu," vysvětluje odborářský právník Vít Samek.

Závislá, nebo nezávislá?

Závislým zaměstnáním, tedy tím, které lze nově vykonávat jen a pouze ve standardním zaměstnaneckém poměru, se podle zákoníku rozumí "práce, která je vykonávána ve vztahu nadřízenosti zaměstnavatele a podřízenosti zaměstnance, jménem zaměstnavatele, podle pokynů zaměstnavatele a zaměstnanec ji pro zaměstnavatele vykonává osobně". Vodítkem, jestli se jedná o závislou práci, je například to, jestli pracovník využívá k práci zázemí a vybavení zaměstnavatele (např. jeho kancelář, počítač, zaměstnavatelem hrazený mobil), uvádí ho na své vizitce nebo od něj každý měsíc dostává stejnou částku.

Asistenti českých zákonodárců všechna tato kritéria splňují. Nebo alespoň někteří. A stejně jako regulérní zaměstnanci čerpají - byť ji nemají uvedenou přímo ve smlouvě - placenou dovolenou. "Když jsem loni jel na deset dnů do Irska, dostal jsem zaplaceno stejně jako každý měsíc," potvrzuje poslanecký asistent, který si nepřál být jmenován. "Je to švarcsystém se vším všudy," shrnuje.

To ale sněmovna odmítá, podle ní je vše v pořádku. "Dle právního rozboru sněmovní legislativy o švarcsystém nejde. Sněmovna neurčuje místo výkonu práce ani její náplň," brání praxi šéfka dolní komory parlamentu Miroslava Němcová (ODS). Podle sněmovního legislativního odboru nesplňuje smlouva mezi asistenty a Kanceláří Poslanecké sněmovny ani další znaky pracovní smlouvy. "Kancelář nekontroluje výkon práce, nejsou stanoveny  pracovní hodiny ani rozsah činnosti  asistenta," píše se v ní.

Jasný švarcsystém

Jenže nezávislí právníci to vidí jinak. "Tyto argumenty jsou naprostý nesmysl. To by to potom bylo moc jednoduché a firmy zaměstnávající na živnostenský list by neměly problém," domnívá se specialista na pracovní právo Jaroslav Škubal z PRK Partners. Podle něj neobstojí ani argument, že asistent pracuje primárně pro poslance, a ne pro Kancelář, se kterou má uzavřenou smlouvu. "To je možné i u normálních zaměstnanců. O to víc, pokud to vyplývá ze zvláštních předpisů, tedy zákona o jednacím řádu Poslanecké sněmovny a zákona o platech představitelů státní moci." A připojuje poznámku: "To, že se nekontroluje práce poradce, je možná ještě skandálnější, to už zavání naprostým plýtváním veřejnými penězi."

Podle odborářského právníka Samka by se měl každý případ posuzovat individuálně. "Pokud asistent poskytuje poradenskou činnost více klientům, pak by práce na živnostenský list nebyl problém." Ten ale podle něj i Škubala nastává u asistentů, pro které práce pro zákonodárce představuje hlavní pracovní činnost.

Komunistický poslanec a člen sociálního výboru Miloslav Opálka vysvětluje praxi jako "určitou ochranu státního rozpočtu". Asistentovi totiž nikdo nedokáže garantovat, jak dlouho bude práci pro zákonodárce vykonávat. Pokud by jako zaměstnanec o práci přišel, protože by například "jeho" poslanec složil mandát, musela by mu Kancelář vyplatit odstupné.

Šéf Senátu: Zaměstnejme je

Konflikt se zákoníkem práce vnímá i protokolárně druhý nejvýše postavený muž ve státě, předseda horní komory parlamentu Milan Štěch. Současnou formu zaměstnávání asistentů také označuje za švarcsystém. "Proto se domnívám, že by se měla provést změna, na základě níž by se tito pracovníci převedli na pozice zaměstnanců," odepsal na dotaz on-line deníku TÝDEN.CZ.

Ve smlouvách by měli asistenti jasně zakotveno, že jejich smlouva je pouze na dobu určitou a její trvání je svázáno s mandátem daného poslance či senátora, navrhuje Štěch. Jenže taková specifikace by si zřejmě vyžádala doplnění zákoníku práce. "Změna formy zaměstnávání asistentů poslanců a senátorů je můj dlouhodobý požadavek. Pokud úpravu ministr práce Jaromír Drábek předloží, podpořím ji," slibuje šéf senátorů. Jenže další změny v zákoníku Drábkovo ministerstvo v dohledné době neplánuje.

A co na dohady, jak moc je zaměstnávání asistentů na živnostenský list "košer", říká Státní úřad inspekce práce? Dokud někdo nepodá konkrétní podnět na prošetření, nemůže k tomu zaujmout stanovisko. A sám se do kontroly nehrne. "Denně dostáváme deset dvacet podnětů, takže na vlastní iniciativu nám pak zbývá podstatně méně času," vysvětluje Petr Kieler z pražské pobočky.