Jsem pedofil, nejsem zločinec, brání se mladý muž

Ten vtip zná každý. Jaký je rozdíl mezi učitelem a pedofilem? Pedofil má děti opravdu rád... Jenže taková legrace to není. Erotická náklonnost k dětem je problematická, společnost má z pedofilů přirozeně obavy. A sám pedofil to se svou vrozenou "úchylkou", za kterou nemůže, taky nemá jednoduché. Kolik takových lidí je? A jak žijí? Máme se jich bát?

Za pedofila se velmi často nespravedlivě považuje každý člověk, který zneužívá či zneužil dítě. Policejní statistiky říkají, že více než 90 procent vyšetřovaných případů zneužití dítěte nespáchá člověk se sexuální odchylkou. Pedofil podle sexuologů surově ublíží dítěti jen v případě, že je jeho erotické zaměření kombinované s jinou poruchou - například se sadismem.

Ale ublížit se dá i nenásilně - hlazením, laskáním. A dokonce i bez jakéhokoliv kontaktu. Třeba láskou. "Je otázka, co všechno už pro dítě představuje zátěž a budoucí trauma. Vycítí totiž erotický zájem, aniž na ně muž sáhne," říká sexuoložka Hana Fifková. Podle ní se nedá říct, jestli většina pedofilně orientovaných lidí své touhy krotí a dokáže je udržet jen v platonické rovině, a kolik selhává.

Zpověď pedofila a matky jeho lásky

"Nikdy jsem žádnému dítěti neublížil a věřím si, že neublížím," tvrdí pedofil Petr, který časopisu TÝDEN svěřil svůj příběh. Osobně prý zná více "kolegů", kteří se snaží se svou sexuální preferencí žít a neškodit. "Pedofil není automaticky zločinec a kriminálník," dodává Petr.

• Jak pedofil Petr svou lásku k dětem zvládá?
• Používá k "ukojení" dětskou pornografii?
• Jak to vidí matka dívky, kterou Petr miluje?
• Může dítěti ublížit láska?
• Je pedofil dobrý učitel?

Na tyto i další otázky odpovídá aktuální vydání časopisu TÝDEN.

Pedofila Petra se můžete v úterý 9. února od 13 hodin ptát také v on-line rozhovoru na stránkách TÝDEN.CZ.

Foto: profimedia.cz