Kam s předškolákem? Ministerstvo chce dětské skupiny

Rodiče, kteří chtějí chodit do práce a nemají pro své malé potomky hlídání, by v budoucnu mohli začít dávat své syny a dcery do takzvaných dětských skupin. Zřizování této alternativy k jeslím a školkám chce umožnit ministerstvo práce. Od nové péče o děti od šesti měsíců do nástupu do školy si slibuje větší zaměstnanost a s ní větší odvody z příjmů do státní pokladny. Firmy by si zajištění služby mohly odepsat z daní. Vyplývá to z návrhu zásad budoucího zákona o dětské skupině, který by měla brzy dostat vláda.

Česko před pár lety zažilo porodní boom. Vrcholu dosáhl v roce 2008, kdy přišlo na svět téměř 119 600 dětí. Loni se počet novorozenců blížil 109 tisícům. Od poloviny 90. let se přitom rodilo kolem 90 tisíc chlapců a děvčat ročně. Města a obce, které školky zřizují, tak mnohé kvůli nevyužívání zavíraly. Nyní chybějí. Ve školním roce 2010/2011 se odmítlo bezmála 39 500 žádostí o přijetí do předškolního zařízení.

Budování mateřských škol by podle ministerstva bylo pomalé a drahé. Aby se pokryla poptávka, musel by stát vydat 2,5 miliardy korun a města a obce 846 milionů, spočítali autoři návrhu. Podle nich by investice nemusely být účelné, protože porodnost už zase klesá.

Ministerstvo tedy začalo prosazovat dětské skupiny. Zakládat by je mohli zaměstnavatelé, státní instituce i jednotlivci pro maximálně 24 dětí. Zřízení služby by ohlásili ministerstvu práce. To by jim dalo oprávnění, pokud by zajistili vhodné prostory a personál, splnili hygienické požadavky a uzavřeli potřebné pojištění. Museli by mít také koncepci výchovy a péče, z které by byla jasná otevírací doba, denní režim a stravování i program k rozvíjení dětí.

Podle ministerstva nová služba na rozdíl od školek nemá za cíl děti vzdělávat, nemá ani fungovat pro zisk. Rodiče by s poskytovatelem uzavírali smlouvu a hradili by maximálně náklady. Kdyby své děti do dětské skupiny dali a začali chodit do práce, mohli by mít slevy na dani z příjmů.

Zaměstnavatelům by se to vyplatilo

Zaměstnavatelé by si zas mohli z daní odpočítat za zřízení 95 tisíc korun a ročně za provoz 86 640 korun. I tak by se ale státu podle ministerstva novinka vyplatila. Zaměstnání na částečný či plný úvazek by mělo víc rodičů malých dětí, do státní pokladny by tak mohlo přitéct několik miliard na odvodech.

Podle autorů se dá přínos těžko vyčíslit. Není totiž jasné, kolik firem a rodičů by o službu stálo. Kdyby vzniklo sto dětských skupin, zaměstnavatelé by si odečetli z daní 95 milionů za zřízení a 86,64 milionu za provoz. Pokud by služba stála měsíčně tisíc korun, rodič by mohl mít ročně slevu na dani 1800 korun. Při ceně tří tisíc korun by to bylo 5400 korun - kdyby toho využilo sto tisíc rodičů, přišel by stát o 540 milionů. Kdyby však rodiče obsadili plně všechna volná pracovní místa, rozpočet by získal na daních a odvodech 8,46 miliardy korun.

Proti návrhu měli námitky odboráři, firmy či hospodářská komora. Výhrady se týkaly třeba toho, že chudší rodiny by na službu nemusely mít peníze nebo že záměr neobsahuje žádné pobídky ke zřizování dětských skupin a pro dřívější návrat rodičů do práce. Některým odborníkům zase vadilo to, že by novinka nezajišťovala vzdělání jako školky, matky a otcové by o ni tedy nemuseli stát.