Podnikatel v masném průmyslu Zdeněk Mezera se podle soudu dopustil úvěrových podvodů v kauze bývalého fotbalového bosse Františka Chvalovského, ale kvůli amnestii mu nelze udělit trest. Mezera však má zaplatit Komerční bance škodu přes 633 milionů korun. V letité kauze údajných stamilionových úvěrových podvodů rozhodl nepravomocně Městský soud v Praze, spis míří k vrchnímu soudu, protože Mezera se na místě proti verdiktu odvolal. V případu dostali dříve trest další tři lidé, trestní stíhání zastavila amnestie, Mezera však trval na projednání věci.
"Obžalovaný Mezera se uznává vinným v celém rozsahu obžaloby a rozsudku z roku 2011," řekl soudce Kamil Kydalka. Podle něj se podnikatel dopustil několika úvěrových podvodů a při jednáních s Komerční bankou uváděl hrubě zkreslené údaje. Mezera tvrzení vyšetřovatelů odmítá, novinářům po jednání řekl, že má pro odvolací jednání další důkazy o tom, že žádný podvod nespáchal.
Obžalovaní podle spisu způsobili bance škodu 1,5 miliardy korun. Zástupci různých firem, které byly personálně a majetkově propojeny, údajně předstírali, že chtějí půjčit peníze na financování svých obchodů. Platili jimi ale hlavně své předchozí dluhy.
Údajné podvody se staly v roce 1998 a 1999. Městský soud v Praze původně uložil v červnu 2011 Chvalovskému desetiletý a Mezerovi sedmiletý trest. Dalšími odsouzenými v kauze byl Ladislav Filip (osm let vězení), Miloslav Brodacký (sedm let) a Petr Francl (šestileté vězení). Pětice také měla na deset let zákaz výkonu funkce zástupců statutárních orgánů společností.
Odvolací pražský vrchní soud však rozsudek zrušil a věc vrátil senátu předsedy Kamila Kydalky z Městského soudu v Praze k novému projednání. Kydalka se pak obrátil na Ústavní soud (ÚS), protože dospěl k názoru, že amnestie prezidenta Václava Klause z ledna 2013, která zastavila i trestní stíhání přesahující osm let, je protiústavní. ÚS jeho stížnost odmítl a Kydalka na základě amnestie musel zastavit stíhání všech pěti obžalovaných.
Státní zástupce klade třiapadesátiletému Mezerovi za vinu čtyři různé skutky, při kterých coby šéf představenstva společnosti Satrapa údajně s dalšími předstíral, že peníze požadované po bance použijí na nákup masa a skotu a následnému vývozu masa a kůží do Rakouska, Dánska a Německa. Mezera to popírá, postupoval prý podle obchodních předpisů a podepisoval dokumenty předložené například Chvalovským.
