Vrchní soud v Praze při svém loňském zásahu do korupční kauzy kolem bývalého středočeského hejtmana Davida Ratha porušil zákon ve prospěch obžalovaných, konstatoval Nejvyšší soud. Vrchní soud, jehož rozhodnutí je ovšem nadále platné, měl výhrady k odůvodnění odposlechů. Označil je za nezákonné.
Kauzu nyní bude znovu řešit Krajský soud v Praze, z výroku Nejvyššího soudu plyne, že odposlechy jsou odůvodněné dostatečně a bude možné je u soudu použít jako důkazy. Bez nich by obžaloba měla v procesu mnohem horší pozici.
Nejvyšší soud problém řešil na základě stížnosti, kterou podal ministr spravedlnosti Robert Pelikán (ANO). ve středu soud nejprve zamítl zbývající důkazní návrhy Rathovy obhajoby, hned poté vyhlásil rozhodnutí. Z obžalovaných přišel jen Rath. Soudce Vladimír Veselý zdůraznil, že Nejvyšší soud nerozhodoval o vině obžalovaných. Shrnul teoretická východiska, odkázal na řadu nálezů Ústavního soudu a postupně se začal vyjadřovat k jednotlivým příkazům k provedení odposlechů či sledování.
U prvního příkazu k odposlechu z listopadu 2011 Nejvyšší soud uvedl, že odůvodnění postačuje. Odposlech je zákonný, jeho výsledky lze tedy užít u soudu. Podobně se vyjádřil také k dalším příkazům a také ke sledování kanceláří. Při rozkrývání typu trestné činnosti, ze které jsou obžalovaní Rath a spol., podle Nejvyššího soudu těžko připadá v úvahu něco jiného než odposlechy. Vrchní soud prý při kritice odůvodnění vytrhával některé pasáže z kontextu.
Středočeský krajský soud Ratha v červenci 2015 uznal vinným z přijímání úplatků v souvislosti s krajskými zakázkami a nepravomocně mu uložil 8,5 roku vězení. Spojil ho s činnosti manželů Petra a Kateřiny Kottových, kteří dostali tresty o rok nižší. Odvolací senát rozsudek zrušil loni v říjnu.
Rathova obhajoba požadovala, aby se Nejvyšší soud obrátil na ústavní soudce s návrhem na přezkoumání právní úpravy stížnosti pro porušení zákona. Nejvyšší soud návrhu nevyhověl, sporná ustanovení trestního řádu už prý v minulosti Ústavní soud řešil, část jich zrušil, zbytek je v souladu s ústavou. Veselý podotkl, že možnost iniciovat u ministra podání stížnosti má obžaloba i obhajoba. Nejde tedy o porušení principu rovnosti zbraní.
