Think thank bývalého prezidenta Václava Klause Centrum pro ekonomiku a politiku (CEP) už se z Opletalovy ulice přestěhovalo do vily Institutu Václava Klause na pražské Hanspaulce. Postupně tak pokračuje sloučení obou institucí. "V současné době to je tak, že CEP je jakousi servisní organizací Institutu Václava Klause. Publikace CEP už nyní vycházejí pod hlavičkou Institutu," řekl on-line deníku TÝDEN.CZ ředitel CEP a člen výkonné rady ODS Jan Skopeček.
Pod hlavičkou Institutu Václava Klause už CEP i publikuje. vydal například sborník Spor o amnestii nebo brožuru z pera exprezidenta Dvacet let české měny. Institut rovněž začal vydávat měsíčník Newsletter, který dříve rovněž vydával CEP. V posledním vydání například vyšel Klausův článek o Rusku nebo článek právníka Zdeňka Koudelky Žaloba na prezidenta - lež a pokrytectví.
"V tuto chvíli dochází k postupnému sbližování činnosti Centra pro ekonomiku a politiku s cíli, které si vytyčil Institut Václava Klause. V minulém měsíci proběhl první seminář Institutu Václava Klause, který navázal na dlouhou sérii podobných přednášek realizovaných Centrem pro ekonomiku, a společně již bylo vydáno několik publikací," řekl on-line deníku TÝDEN.CZ mluvčí Klausova Institutu Petr Macinka.
Občanské sdružení Centrum pro ekonomiku a politiku vzniklo v roce 1998 na popud Václava Klause. Od té doby pořádá přednášky a publikuje. V čele CEP stojí správní rada, kterou tvoří právě Václav Klaus, Karel Steigerwald a Ladislav Jakl. Institut řídí Jan Skopeček.
"Původní plán byl, že se CEP zruší a včlení do Institutu Václava Klause, ale narazili jsme na určité právní problémy, kvůli kterým se CEP stal servisní organizací Institutu. Institut Václava Klause totiž jako obecně prospěšná společnost nemůže například vydávat publikace, na rozdíl od CEP," říká Jan Skopeček. Podle něj k přestěhování a spolupráci obou institutů došlo zejména z praktických důvodů. "V obou institutech působí stejní lidé," dodal Skopeček.
Institut Václava Klause začal naplno fungovat osmého března letošního roku. Jeho chod pomohl zabezpečit majitel finanční skupiny PPF a nejbohatší Čech Petr Kellner.
