Hlava státu
Klausova nástupce zvolí občané. Přímá volba prezidenta prošla

Nového prezidenta si budou lidé volit přímo.

08.02.2012 19:57 Aktualizováno 08.02. 20:57

Nástupce Václava Klause na Pražském hradě budou za rok volit místo parlamentu občané České republiky. Senát schválil zavedení přímé volby prezidenta. Ústavní novelu přijal beze změn po více než pětihodinové debatě. Podpořilo to 49 ze 75 přítomných senátorů, především z ČSSD a také z ODS. K nezbytné ústavní většině bylo potřeba nejméně 45 hlasů.

Hlavu státu budou moci vybírat všichni voliči podobným systémem, jakým volí senátory, tedy ve dvou kolech. Kandidát na prezidenta bude muset mít podporu petice, kterou podepíše alespoň 50 tisíc občanů starších 18 let, nebo nejméně 20 poslanců či 10 senátorů. Přímou volbu bude vyhlašovat předseda Senátu, a to nejpozději 90 dnů před jejím konáním.

Anketa:

Koho byste si vybrali v přímé volbě za prezidenta?

Mandát nynějšího prezidenta Václava Klause vyprší 7. března 2013. Kandidaturu oficiálně oznámili zatím jen Přemysl Sobotka (senátor, ODS) a současný ministr zahraničních věcí Karel Schwarzenberg (TOP 09). Expremiér Miloš Zeman v nedávném rozhovoru pro časopis TÝDEN avizoval, že v případě schválení přímé volby prezidenta (a pokud sežene dostatečnou podporu) bude rovněž kandidovat. Kromě těchto jmen se spekuluje o Miroslavě Němcové, Janu Fischerovi či Erazimu Kohákovi, ale také například o podnikateli Tomiu Okamurovi či ekonomovi Janu Švejnarovi.

Změna ústavy nabude účinnosti k 1. říjnu. Prezident Klaus, který zavedení přímé volby označil za fatální chybu, na tom nemůže nic změnit. Ústavní novelu totiž na rozdíl od běžných zákonů vetovat nemůže.

Štěch z ČSSD: Je to hlavně naše zásluha

Sociální demokraté v čele s předsedou Senátu Milanem Štěchem výsledek hlasování ocenili a zdůraznili, že je to hlavně jejich zásluha. "Už poněkolikáté tady v Senátu zachraňujeme vládní návrhy," uvedl místopředseda ČSSD Jiří Dienstbier. Podotkl, že z 21 přítomných občanských demokratů bylo pro změnu ústavy jen 11, zatímco ze 39 sociálních demokratů jich pro bylo 36. Proti byli spolu s deseti senátory ODS všichni lidovci a řada zástupců z ostatních frakcí. Z TOP 09 novelu podpořil jen Jan Horník.

Předseda senátorů ODS Richard Svoboda výstup zástupců ČSSD označil za sebechválu. Podotkl, že pro změnu ústavy byli ze zástupců ODS v souladu s koaliční smlouvy i ti, podle nichž se tím kvalita demokracie v Česku nezlepší.

Zastánci přímé volby její prosazení zdůvodňovali přáním občanů, svými volebními závazky i snahou zabránit excesům, které provázely poslední prezidentskou volbu. Podle kritiků prý stačilo vyjasnit parlamentní pravidla pro výběr hlavy státu. Na tom se však parlament za čtyři roky neshodl. Také k realizaci přímé volby je nyní ještě třeba schválit konkrétnější volební pravidla, které chystá vláda.

Ze sousedních zemí České republiky volí svého prezidenta přímo obyvatelé na Slovensku, v Rakousku a Polsku; v Německu je prezident volen nepřímo sborem volitelů. Přímo se volí prezident ve dvacítce zemí Evropy, nepřímo je hlava státu volena ve 12 zemích Evropy. Česká republika se dnešním rozhodnutím Senátu přiřadila například k Finsku nebo Slovensku, které v posledních letech také přešly z nepřímé k přímé volbě hlavy státu.

Výběr osobností, o kterých se spekuluje jako o možných kandidátech v případě přímé volby prezidenta

Jan Fischer (61) - expremiér a nynější viceprezident Evropské banky pro obnovu a rozvoj, nestraník. Fischer strávil takřka celý profesní život v Českém statistickém úřadě (ČSÚ), od roku 2003 byl jeho předsedou. Od dubna 2009 do července 2010 byl předsedou dočasné vlády, která vznikla po demisi vlády Mirka Topolánka (ODS). Letos počátkem ledna potvrdil, že bude v přímé prezidentské volbě kandidovat na funkci hlavy státu.

Miroslava Němcová (59) - předsedkyně Poslanecké sněmovny (od 2010), první místopředsedkyně ODS. Ve sněmovně je od roku 1998, do roku 2002 byla místopředsedkyní a od roku 2006 první místopředsedkyní Poslanecké sněmovny. Byla také stínovou ministryní kultury. Před vstupem do politiky pracovala v Českém statistickém- úřadu (1974 až 1992), od roku 1992 vlastní ve Žďáru nad Sázavou knihkupectví. Z jejích slov vyplynulo, že by přijala nominaci na funkci prezidentky, ale že preferuje nepřímou volbu prezidenta.

Tomio Okamura (39) - podnikatel převážně v cestovním ruchu. Narodil se v Tokiu (matka pochází z Moravy, otec z Japonska), ale většinu života prožil v Čechách. Prezidentskou kandidaturu sice nevyhlásil, nicméně byl médii zařazen do několika internetových anket o možné budoucí hlavě státu, ve kterých získal velkou podporu čtenářů. Nedávno na toto téma mimo jiné řekl, že "účast v klání o Hrad není na pořadu dne" a "že je v tuto chvíli mnoho lepších kandidátů na hlavu státu než on".

Karel Schwarzenberg (74) - ministr zahraničí a předseda strany TOP 09. Již loni v říjnu oznámil, že se rozhodl přijmout kandidaturu na prezidenta republiky. Potomek významného šlechtického rodu žil od roku 1948 v zahraničí, do vlasti se vrátil po pádu komunistického režimu. Mimo jiné byl kancléřem prezidenta Václava Havla a senátorem.

Přemysl Sobotka (67) - první místopředseda Senátu, předseda ODS v Libereckém kraji. Původní profesí lékař, pracoval jako primář rentgenologického oddělení liberecké nemocnice. Senátorem je od roku 1996, od prosince 2004 do listopadu 2010 předsedou Senátu. V listopadu ho jako kandidáta ODS na prezidenta podpořila liberecká krajská organizace strany.

Jan Švejnar (59) - ekonom, profesor na Michiganské univerzitě (USA), nestraník. Byl kandidátem ve volbě prezidenta začátkem roku 2008 (podporovaly jej ČSSD, Strana zelených a senátorské kluby SNK ED a Klub otevřené demokracie; ve třetím kole druhé volby zvítězil Václav Klaus). Od roku 1970 žil v emigraci (USA), do Československa se vrátil v roce 1990 jako člen mise Světové banky, poté byl mimo jiné ekonomickým poradcem prezidenta Václava Havla, premiéra Vladimíra Špidly a dalších ministrů.

Miloš Zeman (67) - bývalý premiér, nyní čestný předseda Strany práv občanů - zemanovci (SPOZ). V minulosti několikrát připustil, že by v případě přímé volby prezidenta kandidoval. Ve vysoké politice se pohybuje od roku 1990, kdy se stal poslancem federálního parlamentu. V roce 1993 byl zvolen předsedou ČSSD, v letech 1996 až 1998 byl předsedou parlamentu, v letech 1998 až 2002 vedl sociálnědemokratickou vládu. V roce 2003 neúspěšně kandidoval na funkci prezidenta republiky. V roce 2007 vystoupil z ČSSD a posléze se stal spoluzakladatelem a prvním předsedou SPOZ. (řazeno abecedně)

Foto: montáž TÝDEN.CZ

Autor: ČTK