Až milionová pokuta hrozí firmám, pokud budou kontrolovat e-maily zaměstnanců, jejich telefonické hovory nebo pokud se jich budou ptát na rodinné poměry či těhotenství.
Šmírování zaměstnanců na pracovišti je zakázáno již dnes, ale inspekce práce za to nemůže uložit firmám pokutu. Změnit to chce ministryně práce Michaela Marksová (ČSSD). Navrhuje, aby zaměstnavatelé, kteří neoprávněně kontrolují elektronickou poštu, zaplatili pokutu až milion korun. Ta jim hrozí i v případě, kdyby od svých zaměstnanců zjišťovali citlivé rodinné otázky, informace o členství v politické straně, odborech nebo příslušnost k církvi.
Stotisícovou pokutu by podle tohoto návrhu mohly dostat i firmy, které bez upozornění instalují na pracovištích kamery či GPS do služebních vozů. Nově na to budou muset zaměstnance upozornit předem, ale i v tomto případě je budou moci kontrolovat pouze ze závažných důvodů.
"Nejrůznějších druhů kamerových systémů či jiných sledovacích zařízení na pracovištích v posledních letech výrazně přibylo. A to i na takových místech, kde to skutečně zasahuje do soukromí zaměstnanců, třeba v kantýně nebo v šatně," říká mluvčí resortu Petr Habáň.
Ministerstvo tak činí na podnět ombudsmanky Anny Šabatové, která na kritickou situaci upozorňuje už několik let. "V praxi dochází k absurdní situaci. Inspekce práce je oprávněna kontrolovat neoprávněné sledování, ale nemůže dát žádnou sankci," varovala už před dvěma roky Šabatová. Inspekce se sice podle ní pokouší obcházet mezeru v zákoně tím, že případy předává Úřadu pro ochranu osobních údajů, ale ten smí udělit pokutu pouze tehdy, když prokáže, že se sledování odehrávalo prostřednictvím techniky se záznamem.
Proti návrhu protestuje například Svaz průmyslu a dopravy ČR. "Základním účelem opatření případně přijímaných zaměstnavatelem je ochrana jeho majetku včetně obchodního tajemství," burcovali jeho zástupci v prvním ze dvou připomínkových řízení. Ale neuspěli.
"Oprávněná je například instalace kamerového systému v bance nebo na benzince, ale zaměstnanci musejí být informováni o tom, kde jednotlivá zařízení jsou," vysvětluje princip Habáň. Kamery mohou být zaměřeny na pokladnu, ale neměly by být namířeny na postavu pracovníka nebo pracovnice obchodu.
Ministr pro lidská práva Jiří Dienstbier (ČSSD) pro změnu požadoval rozšíření zákona, pokud jde o zjišťování citlivých osobních údajů o zaměstnancích. Firmy podle něho porušují pracovní práva uchazečů ještě před jejich přijetím například tím, že vyžadují čistý trestní rejstřík i u prací, kde je zbytečný. Podobně jako Svaz průmyslu však neuspěl.
