Rozhodnutí
Konec tajností. Úředníci budou muset odkrýt své platy

Úřady by měly v budoucnu vyhovět drtivé většině žádostí o poskytnutí informace o výši platů a odměn zaměstnanců placených z veřejných rozpočtů, především těch vrcholných. Odmítnout mají moci jen ve zcela výjimečných případech. Shodli se na tom zástupci ministerstva vnitra, Úřadu pro ochranu osobních údajů, kanceláře ombudsmana a sdružení Otevřená společnost.

Vnitro má do konce srpna vypracovat metodický návod pro státní i územní úřady. Nejvyšší správní soud sice začátkem června rozhodl, že lidé mají právo znát odměny lidí placených z veřejných prostředků, rozsudek však ostře kritizoval Úřad pro ochranu osobních údajů. Nejvyšší správní soud podle jeho dřívějšího vyjádření zcela nadřadil právo na informace právu na soukromí. Některé úřady odmítaly informace o platech a odměnách i přes rozhodnutí Nejvyššího správního soudu sdělovat.

 "Účastníci jednání se především shodli v tom, že rozsudek Nejvyššího správního soudu, jenž se k projednávané otázce již precedentně vyjádřil, je v obecné rovině nutné respektovat, takže informaci o výši platu či odměně konkrétního pracovníka bude zpravidla nutné na základě individuální žádosti podané podle zákona (...) o svobodném přístupu k informacím poskytnout," uvedlo ministerstvo.

Odůvodnění rozsudku Nejvyššího správního soudu podle vnitra nevylučuje, aby bylo vydání informace "ve zcela výjimečných a odůvodněných případech" odmítnuto. Měl by o tom rozhodovat takzvaný test proporcionality. "Podmínkou takového postupu však je, že ve vztahu ke konkrétnímu zaměstnanci a konkrétním podmínkám zcela zřetelně převáží nutnost ochrany soukromí a osobních údajů nad ústavním právem na informace, respektive nad požadavkem kontroly ze strany veřejnosti," stojí v dokumentu ministerstva.

Kdo bude smět odmítnout?

Odmítnout žádost podle vnitra nebude zpravidla možné v případech "vrcholných představitelů povinných subjektů" nebo u lidí, kteří se v rámci svého zaměstnání podílejí na rozhodování o veřejných zakázkách. Podle Oldřicha Kužílka ze sdružení Otevřená společnost jde například o ministerské náměstky nebo šéfy ministerských odborů. "To jsou tak vysoké úrovně, že tam už odpadá jakákoliv pochybnost," řekl Kužílek.

Možnost odmítnutí by se podle něho měla týkat především "níže postavených" zaměstnanců nebo lidí, kteří nerozhodují o důležitých věcech. Posuzovat by se to prý ale mělo případ od případu. Odmítnutí by podle Kužílka nemělo přijít třeba při podezření, že i některý z nižších úředníků dostal nesmyslně velkou odměnu. Poskytnutí informace by pak bylo ve veřejném zájmu.

Kužílek upozornil, že úřady nemají povinnost aktivně a samy od sebe platy a odměny zveřejňovat. Pokud tak činí a informace zveřejní například na internetu, měly by dbát na ochranu soukromí a s částkou neuvádět celá jména úředníků a zaměstnanců, ale třeba jen iniciály. "Zveřejňování, zejména na internetu, je trošku citlivější věc než jenom poskytnutí (informace) konkrétnímu žadateli," uvedl Kužílek. Mluvčí Úřadu pro ochranu osobních údajů Hana Štěpánková v souvislosti s dnešním jednáním upozornila, že dohoda neznamená, že by se informace o platech měly plošně zveřejňovat.

Nejvyšší správní soud počátkem června rozhodl, že podle novely zákona o svobodném přístupu k informacím je třeba poskytnout informaci o základních osobních údajích každého příjemce veřejných prostředků, i když by jinak byla tato informace chráněným osobním údajem. Žadatelé mají podle informačního zákona právo na údaje v rozsahu jméno, příjmení, rok narození, obec trvalého pobytu, výše, účel a podmínky poskytnutých veřejných prostředků.

Úřad pro ochranu osobních údajů však reagoval s tím, že zveřejnění informací o platech zaměstnanců ve veřejné sféře je v rozporu se zákonem o ochraně osobních údajů. Úřad uvedl, že podle stejného pravidla by tak mohly být zveřejňovány i platy lékařů a zdravotního personálu ve veřejných zdravotních zařízeních, všech policistů, hasičů, učitelů a veškerých zaměstnanců všech státních podniků. Rozhodnutí Nejvyššího správního soudu podle tehdejšího vyjádření Štěpánkové postrádalo "jakýkoli rozměr z hlediska veřejného zájmu" a postavilo do "zcela nerovného postavení zaměstnance soukromé a veřejné sféry".

O zjišťování platů a odměn, především nejvyšších úředníků, se často pokoušejí média, někdy neúspěšně. Například server Aktuálně.cz si kvůli tomu najal advokáta Tomáše Sokola, aby se pokusil dostat informace od více než 50 státních úřadů a firem s majetkovou účastí státu soudní cestou.