Jeden měsíc a krádež století by se nestala

Od prvního prosincového víkendu se o firmě G4S Cash Services mluví po celé zemi, trefit vjezd do areálu firmy přesto není snadné. Šedé logo na vratech je téměř neviditelné. „Nestojíme o reklamu, kdo chce, ten si nás najde," zdůvodňuje ředitel Zdeněk Pátek.

Od chvíle, kdy z trezoru žižkovské pobočky zmizela půlmiliarda korun, si příliš klidu neužil. O dosud největší krádeži v Česku hovoří vždy jako o „té události". "Byla to nešťastná souhra náhod," dodává.

Viděl jste někdy pohromadě půlmiliardu korun?
Ano, několikrát.

Takže si dokážete představit, jaký balík z trezoru žižkovské počítárny vaší společnosti před měsícem zmizel. Co byla první věc, kterou jste tehdy 3. prosince udělal?
U mě se to hned posunulo do profesionální roviny, kdy jsem podle přesně stanoveného manuálu musel informovat nadnárodní management společnosti a vyjet na místo řešit problémy. Přímý dopad, ten pocit, kdy vás úplně zamrazí, se dostaví až později.

Jaká byla reakce britské centrály?
Obdobná jako naše, také zpočátku nechápali. Dokonce se tehdy ujišťovali, jestli opravdu říkáme čtrnáct milionů liber, a ne třeba jenom čtyři.

Zmizely už ve firmě G4S někdy větší peníze?
Myslím si, že ne. Rozhodně to byla jedna z nejvyšších ztrát historie společnosti.

Veřejnost a klienty jste přesto od začátku ubezpečovali, že krádež firmu nepoloží. Jaké máte záruky?
Jsme součástí nadnárodní společnosti, jejíž zajištění mnohonásobně převyšuje částku, která nám byla ukradena. Máme nadstandardní pojištění u britských Lloyds, které není možné pořídit na lokálním pojišťovacím trhu. Likvidátoři pojišťovny případ vyšetřovali a už potvrdili, že událost je plně pokryta. Nyní se jen vyřizují procesní záležitosti. Chtěli jsme, aby všechny pohledávky byly do konce roku vyřízeny. To se sice úplně nepodařilo, ale už se blížíme.

Počítá pojistka i s odpovědností vlastního zaměstnance?
I na takovou variantu jsme pojištěni.

V médiích se také spekulovalo o výši vaší spoluúčasti. Prý měla odpovídat odměně vypsané na dopadení pachatelů krádeže (2 miliony eur). Je to pravda?
Určitě není tak vysoká, je o hodně nižší. Pohybuje se v řádech milionů korun.

Jak moc se krádež podepsala na chodu agentury?
Takhle velká událost musela samozřejmě zanechat nějaký dopad. Projevilo se to na atmosféře uvnitř firmy, ale i na mezinárodní úrovni. Z počátečního šoku, kdy jsme nemohli uvěřit tomu, co se stalo, jsme se dostali do stadia, kdy se snažíme prací vrátit firmě dobrou pověst. Obava, co se ještě může stát, v nás ale zůstává. Nemůžeme totiž zamezit vnějším útokům, krádežím tohoto typu však ano. Proto jsme podnikli kroky, abychom tomu do budoucna předešli.

Můžete být konkrétní?
V první řadě jsme zrevidovali nastavení veškerých bezpečnostních procesů, otestovali jsme jejich odolnost vůči zneužití. Závěry nyní analyzujeme. Do technologického zabezpečení našich systémů jsme přidali další stupně kontrolních bariér, které zabraňují obejití systému. Zásadní změny zatím neděláme, pouze zlepšujeme bezpečnostní opatření a kontrolní mechanismy. Kdyby došlo k jejich porušení, abychom měli hned zpětnou vazbu a mohli zabránit vážnějšímu narušení.

To se však zcela nepodařilo. Ještě před koncem roku přepadli lupiči českobudějovickou pobočku společnosti. Byla tedy dosavadní opatření nedostatečná?
To bych neřekl. Jsme v branži, která se neustále vyvíjí. Je naprosto standardní, že se bezpečnostní procedury průběžně testují a inovují. Nyní se tomu dává větší váha.

Zmínil jste, že bránit se vnějším útokům je složité. Jak často je vaše agentura obětí takových přepadení?
Četnost útoků v loňském roce převyšuje čísla za předchozích patnáct let naší existence. Odpovídá to obecnému vývoji na poli bezpečnosti společnosti.

Kolik jich přesně bylo?
Kolem deseti případů. Nejčastěji se jedná o útok na zaměstnance na chodníku, když třeba doplňuje bankomat. Ve většině případů byla policie úspěšná a pachatele zadržela.

Nezanechají krádeže následky na vaší pojistce?
Ne, už máme potvrzeno, že pojištění na příští rok se nemění.

Stěžujete si, že pro práci v oblasti komerční bezpečnosti je málo lidí. Jak tomu chcete zamezit?
Veškerá opatření, které zavádíme, směřují k tomu, abychom maximálně omezili lidský faktor. Lidé jsou totiž naším nejslabším i nejsilnějším článkem. Jakmile totiž fluktuují, zvyšuje se nebezpečí, že někdo z nich použije znalost prostředí proti nám.

V tomto případě byl hlavní podezřelý František Procházka ve firmě jen čtvrt roku. Byla to podle vás připravená akce?
To si nemyslím. Žižkovskou pobočku jsme získali v květnu, při fúzi se společností Brinks. Museli jsme ji předělat, aby odpovídala našim standardům. To se sice podařilo, přesto bylo určeno, že ke konci roku zde provoz skončí.

Takže kdyby chtěl někdo peníze ukrást až nyní v lednu, měl by smůlu?
Přesně tak. Zároveň je paradoxní, že touto nešťastnou událostí jsme byli postiženi v době, kdy mohutně investujeme do modernizace zabezpečení. Za poslední dva roky jsme vydali 120 milionů korun, letos to bude 113 milionů. A uprostřed toho se, souběhem událostí, stane taková nešťastná záležitost.

Vy sám jste se s panem Procházkou někdy viděl?
Ne, nepřijímal jsem ho, ani jsem mu nepodepisoval výplatu. Máme v současné době tisícovku zaměstnanců, spoustu jich dobře znám, pana Procházku jsem ale nezaregistroval.

Je podle vás on hlavním pachatelem?
Rozhodně, existují pro to průkazné důkazy, které nelze zpochybnit.

Takže tušíte, jakým směrem se nyní ubírá vyšetřování?
To ne, policie nás o průběhu neinformuje. Ale britské vedení angažovalo externí společnost, která má za úkol pokusit se pachatele vypátrat.

Předpokládám, že věříte v úspěch. Dokdy by se to ale mohlo podařit?
Nechávám to na profesionálech. Věřím, že vyšetřování již přineslo nějaký pokrok.

Pomohlo vám také zřízení speciální linky, kam lidé mohou hlásit informace o možném výskytu pana Procházky?
Jen zčásti. Nejčastěji se na ni totiž omylem dovolávali novináři nebo všelijací senzibilové. Ale pár poznatků by mohlo být vodítkem.

Foto: Robert Zlatohlávek, Lucie Pařízková, Robert Sedmík, ČTK