Praní špinavých peněz bude složitější. Jenže za dlouho

Zlegalizovat 564 milionů korun z krádeže století mohlo být pro její pachatele mnohem složitější. Stačilo by, kdyby Česko přepsalo zákon proti praní špinavých peněz v termínu, který slíbilo Evropské unii.

„Apeluji na poslance, ať tuto zásadní normu pro boj proti terorismu projednají co nejrychleji, aby neležela ve sněmovně dalších dvanáct měsíců," vyzvala europoslankyně a členka podvýboru evropského parlamentu pro obranu a bezpečnost Jana Hybášková (SNK-ED).

Pozměněný návrh zákona sice již v půlce minulého týdne prošel vládou, do slíbeného 15. prosince jej však zákonodárci určitě schválit nestihnou. Do té doby se tak Česko musí řídit přímo evropskou verzí směrnice. „Na rozdíl od mnoha legislativ, které situaci v dané oblasti komplikují, je ta česká povedená a naopak ji zjednodušuje," dodala Hybášková.

Co s diamanty?

Směrnice se vztahuje na všechny ceniny i peněžní hotovost. Vyjmuty jsou pouze drahé kameny. „Tento artikl má jiný způsob pohybu a obchodování. Domnívám se přesto, že je to průšvih. Podám proto podnět pro jejich doplnění do platné legislativy," řekla Hybášková. Pokud bude směrnice nakonec řešit i  obchod s drahými kameny, znemožní to zlodějům legalizovat závratné lupy z krádeží.

Naopak budoucí česká norma přesněji vymezuje okruh „povinných osob", tedy institucí, které ze zákona musejí dohlížet na podezřelé machinace na účtech svých klientů. Zákon mimo jiné stanovuje přesný seznam třiatřiceti povinných osob, které sledují a kontrolují nelegální toky peněz. Mezi nimi jsou nově uváděni například i exponovaní politici, vysocí důstojníci, jejichž aktivity mají mezinárodní charakter, či majitelé a provozovatelé číselných loterií.

Další novinku představuje stanovení skutečného vlastníka peněz. Banky, zastavárny a další instituce tak budou povinni umožnit identifikaci skutečného vlastníka. Podle Hybáškové tak nebude dále možné, aby se někdo zaštiťoval jménem druhé osoby. „Tato povinnost dosud v českém právním řádu neplatila a je snad ještě významnější novinkou," doplnila Hybášková.

Tisíc euro = hlídaný limit

Zásadním posunem je i snížení hranice pro identifikaci klientů. V Česku se dosud sledovaly finanční transakce nad sto tisíc korun, zákon nyní stanovuje hranici na pouhých tisíc eur. Má se tím zamezit „rozmělňování" finančních prostředků; tedy případům, kdy je částka rozdělena na několik menších obnosů tak, aby zůstala utajená jeho totožnost. Novela myslí i na takové případy: zákon totiž nařizuje sledovat i operace, které se zdají být spojené.

Předchozí zákon z roku 1996 byl dosud jedenáctkrát novelizován a neodpovídal současným bezpečnostním rizikům v podobě financování organizovaného zločinu a terorismu, nárůstu hazardního průmyslu či dalších zločinných jevů.

Foto: profimedia.cz