Rozsudek
Kauza Savoy: Padly peněžité tresty a zákazy činnosti

Obvodní soud pro Prahu 1 dnes uložil v takzvané kauze Savoy bývalému pracovníkovi rozvědky Petru Bakešovi a bývalému policistovi Jiřímu Dvořákovi peněžité tresty a zákazy činnosti. Bakeš dostal peněžitý trest ve výši 100 tisíc korun, Dvořák 40 tisíc korun.

Oba muži se podle verdiktu podíleli na úniku videonahrávky zachycující schůzku kancléře prezidenta Jiřího Weigla a lobbisty Miroslava Šloufa v pražském hotelu Savoy před prezidentskou volbou v roce 2008. Soud je uznal vinnými z trestných činů zneužívání pravomoci veřejného činitele a neoprávněného nakládání s osobními údaji.

Pokud by Bakeš peníze neuhradil v určené době, stanovila mu soudkyně Olga Kalašová náhradní pětiměsíční trest vězení, Dvořákovi šestitýdenní. Bakešovi obvodní soud uložil i zákaz činnosti u všech ozbrojených složek a bezpečnostních sborů na tři roky, Dvořákovi zákaz činnosti u všech složek policie na jeden rok. Dnešní rozhodnutí je nepravomocné a lze se proti němu odvolat. Advokáti obou mužů i státní zástupkyně si ponechali lhůtu na případné podání odvolání.

Setkání Weigla se Šloufem nahrály bezpečnostní kamery hotelu a záznam schůzky čtyři dny před prezidentskou volbou zveřejnil server Aktuálně.cz. To mělo například vliv na rozhodnutí Strany zelených, že se přikloní k veřejné volbě. Rovněž se tehdy začalo spekulovat o tom, že Weigl mohl se Šloufem jednat o možnosti získat hlasy pro kandidáta ODS Václava Klause od sociálních demokratů, jejichž lídři prosazovali Jana Švejnara.

"V důsledku jednání obou obžalovaných byla pak způsobena vážná újma na právech poškozených inženýra Šloufa a doktora inženýra Weigla, neboť jako veřejně známé osobnosti, pohybující se v politickém prostředí, byli v médiích následně spojováni s údajně zmanipulovanou volbou prezidenta republiky," řekla Kalašová. Oba muži podle ní porušili několik zákonů, například zákon o služebním poměru, o tajných službách nebo o policii.

"Pro obžalobu je rozsudek přijatelný, neboť soud se ztotožnil zcela s návrhem obžaloby pokud se týká viny," reagovala na verdikt šéfka Městského státního zastupitelství v Praze Jana Hercegová. Novinářům řekla, že navrhovala u jednoho z obžalovaných přísnější peněžitý trest a zváží proto podání odvolání. Dodala ovšem, že se tak nejspíš nestane, tresty jsou podle ní "přiléhavé".

S odvoláním podle svých slov naopak počítá Dvořákův advokát Bronislav Šerák. "V žádném případě nám (rozsudek) nevyhovuje, já se neztotožňuji se závěry soudu prvého stupně," řekl novinářům. "My jsme navrhovali zproštění (obžaloby), neboť se domníváme, že klient se nedopustil trestné činnosti, která je mu kladena za vinu," dodal advokát.

Vše se podle soudu odehrálo koncem ledna 2008. Bakeš podle nepravomocného verdiktu požádal Dvořáka o opatření záznamu kamerového systému z hotelu Savoy, na němž byly mimo jiné schůzky Weigla se Šloufem. Požadavek byl přitom podle Kalašové mimo "rámec zákonné působnosti" i oprávnění Úřadu pro zahraniční styky a informace (ÚZSI), tedy civilní rozvědky. Bakeš neměl důvod tyto záznamy vyžadovat, uvedla soudkyně.

Dvořák, aniž požadoval upřesňující podrobnosti a počkal na písemnou žádost, si pak podle soudu 23. a 24. ledna vyžádal od marketingového ředitele hotelu "pod smyšlenou legendou o údajném zájmu policie na hledaných osobách" záznamy na DVD, které krátce na to předal Bakešovi. Tehdejší pracovník tajné služby pak s nimi podle verdiktu nakládal "přesně nezjištěným způsobem", až se dostaly k novinářce Sabině Slonkové, která část z nahrávek zveřejnila na serveru Aktuálně.cz.

Expolicista serveru Týden.cz dříve řekl, že nevěděl, co bylo na nahrávce, dokud se neobjevila v médiích. Podle spekulací médií Bakeš požádal Dvořáka, aby pro něj získal nahrávku na žádost bývalého ředitele rozvědky Karla Randáka.