Jihomoravská policie varuje před podvody na internetu a podvodnými e-shopy, řeší až 700 případů ročně. Před čtyřmi lety to bylo do 500 za rok. Nemalé postihy přitom hrozí i podvedeným, uvedl na tiskové konferenci vedoucí oddělení informační kriminality jihomoravské policie Stanislav Kovárník.
Postup pachatelů je podle něj jednoduchý, oběti oslovují prostřednictvím nejrůznějších snadných nabídek práce, nejčastěji nabízejí administrativní činnost. Po projevení zájmu pachatel komunikuje pouze prostřednictvím e-mailu se zdůvodněním, že je v zahraničí. Od svých obětí si za úplatu vyžádá založení bankovního účtu a předání přístupových hesel, nebo je navede ke koupi virtuální měny či k převodům peněz do jiných států. Založené účty pak použije pro svoji podvodnou činnost, kdy jimi nechá "protéct" peníze jiných podvedených lidí. Podvedení se tak stávají takzvanými bílými koňmi.
"Ti lidé do toho jdou s vidinou poměrně snadného výdělku s minimálním nasazením, aniž přemýšlí, že sami sebe dávají všanc následnému postihu policií a odsouzení za legalizaci výnosů z trestné činnosti," řekl Kovárník.
Rizikovými skupinami jsou podle něj ženy na mateřské dovolené a studenti. Stranou ale nezůstávají ani vysokoškolsky vzdělaní lidé.
Výše trestu, který jim za legalizaci podvodných peněz hrozí, závisí na úmyslném či neúmyslném jednání a výši škody. Základní trestní sazba při úmyslné legalizaci počítá s trestem až čtyři roky, při neúmyslné až jeden rok. Pokud by ale škoda přesáhla pět milionů korun, v prvním případě tzv. bílému koni hrozí až osm let, ve druhém až pět let.
Lidé by se podle Kovárníka měli na internetu chovat tak, jako v reálném světě, tedy nepředávat neznámému člověku své osobní údaje, jméno, rodné číslo nebo adresu bydliště.
