Justiční omyl
Seděl rok za znásilnění, které nespáchal. Dostane 366 tisíc

Ministerstvo spravedlnosti má zaplatit dalších 366 tisíc korun Janu Šafránkovi, který byl v roce 1992 nespravedlivě stíhaný za znásilnění a vydírání. Úřad již muži uhradil 409 tisíc korun, Obvodní soud pro Prahu 2 v úterý nepravomocně rozhodl o navýšení částky. Šafránek požaduje odškodnění v celkové výši zhruba 35 milionů, o zhruba dvaatřicetimilionovém nároku by však měl podle soudkyně Markéty Jiráskové pravděpodobně rozhodovat pražský městský soud.

Dnes čtyřicetiletý muž se domáhá odškodnění za to, že byl v roce 1992 obviněn ze znásilnění a vydírání. Podle policie na Chrudimsku donutil ženu k orálnímu a análnímu styku a vyhrožoval jí, že pokud to někomu oznámí, nakazí ji virem HIV, nebo ji zastřelí. Později byl pravomocně odsouzen za vydírání k ročnímu vězení, v roce 2006 však podle Šafránkova právního zástupce Petra Kočího policie vypátrala skutečného pachatele. Muž byl v obnoveném řízení osvobozen.

"Ačkoli byl ve spisu od počátku vyšetřování založen znalecký posudek, který na základě krevního rozboru jeho vinu kategoricky vylučoval, orgány činné v trestním řízení, stejně jako Šafránkův zcela pasivní obhájce ex offo, tento důkaz ignorovaly," uvedl Kočí. Skutečného pachatele podle něj policisté dopadli až v roce 2006, další čtyři roky trvalo, než se muži podařilo dosáhnout obnovy procesu a zproštění obžaloby.

Dlouhé očišťování

Právě tím, že očištění jeho klienta trvalo dlouhá léta, argumentoval Šafránkův právník, když vysvětloval výši požadované částky. Jeho klient žádá zhruba 31 880 000 korun za to, že musel žít téměř 18 let s pověstí sexuálního delikventa. Podle soudkyně by se však měl muž s tímto nárokem obrátit na krajský soud. V době jeho stíhání platil podle ní zákon z roku 1969, který žádnou náhradu za nemajetkovou újmu nepřiznával. Z judikatury Nejvyššího soudu pak vyplývá, že se lze peněz domoci prostřednictvím žaloby na ochranu osobnosti. Jirásková proto zaslala tuto část žaloby pražskému vrchnímu soudu, aby rozhodl, který soud se jí bude zabývat.

Obvodní soud tak projednával Šafránkovy nároky týkající se náhrady za pobyt ve vazbě, ve které muž strávil 291 dní, a ve vězení, kde si pobyl 75 dní. Ministerstvo zaplatilo již dříve muži za každý den ve vazbě 500 korun a za každý den ve výkonu trestu tisíc korun. Podle soudkyně to však nestačí. Z judikatury Nejvyššího soudu vyplývá, že se má odškodňovat ve výši od 500 do 1500 korun za den.

Odškodnění jako umělci

"Soud přiznal žalobci za vazbu 1500 korun denně, tedy částku na samé horní hranici dané Nejvyšším soudem," uvedla Jirásková. Vycházela podle svých slov z toho, že byl muž stíhán již v devatenácti letech. Uznala také Kočího argument o tom, že byl očištěn až po dlouhých letech. Za vězení má Šafránek dostat 2 tisíce denně. Soud však neuznal další mužovy nároky ve výši zhruba 2,5 milionu.

Kočí v úterý podpořil Šafránkovu žalobu i srovnáváním s odškodněním, které dostávají politici či umělci za poškození pověsti. Uvedl například, že někdejší místopředseda ODS Miroslav Macek musel zaplatit sociálnědemokratickému politikovi Davidu Rathovi za veřejně uštědřený pohlavek 100 tisíc korun. "Pan Šafránek dostal od policie nespočetně facek," prohlásil právník. Měl by tak dostat násobně vyšší částku. Podle zástupkyně ministerstva se to však srovnávat nedá. Uvedla také, že si za stíhání mohl muž částečně sám, nejprve se totiž přiznal.

Obě strany mají lhůtu se proti dnešnímu rozsudku odvolat.