Kuchtová: Státní maturity nejsou vůbec připraveny

Dva měsíce po nástupu do úřadu čeká na ministryni školství Danu Kuchtovou první velký boj. Návrh zeštíhlování státního aparátu počítá se snížením stavu učitelů až o dvacet tisíc. "To je ale naprosto neakceptovatelné, propouštět by se mělo především na ministerstvech a jiných úřadech," bouří se bývalá předsedkyně ekologického sdružení Jihočeské matky, která si vytkla za cíl završit v Čechách dlouho odkládaný nástup státních maturit. 

Z ministerstva financí přišel návrh na propuštění až dvaceti tisíc zaměstnanců škol včetně učitelů. Tím by se ušetřilo asi 4,7 miliardy korun. Proč s tím nesouhlasíte?

Toto plošné snížení počtu učitelů by znamenalo rozpor s programovým prohlášením vlády, ve kterém se zavazujeme zlepšovat kvalitu vzdělávání a navyšovat prostředky ze státního rozpočtu do vzdělávání. Navíc by to bylo i v rozporu se zaváděnou reformou a v rozporu s tím, že od roku 2007 se ze zákona musí ve školách zavádět školní vzdělávací programy. Počet učitelů se proto musí minimálně zachovat, jinak se reforma neuskuteční. Nedopustím proto propuštění učitelů a budu se velmi snažit, aby se snižování počtu státních úředníků netýkalo ani dalších pracovníků ve školství.

Co když se vám to nepodaří prosadit?

Myslím, že se mi to podaří. Samozřejmě že budeme muset snižovat stavy. Ale mělo by se to týkat především ministerstev a jiných úřadů. Radikálním snížením stavu učitelů bychom k žádné konkurenceschopnosti nedošli. Všichni v Evropě vědí, že hlavním nástrojem, jak obstát v konkurenci proti všem velkým hráčům, je vzdělaná pracovní síla. To je to, co posunulo všechny ekonomiky dopředu. Nikoliv investice do dálnic, do továren, do volného trhu, ale investice do vzdělávání. Touto cestou bychom se dostali někam mezi rozvojové země.

Jste ochotna v počtu propuštěných učitelů přistoupit na kompromis?

Lze diskutovat o konkrétních regionech, kde se snižují počty žáků a kde jsou některé školy nadbytečné. V tomto ohledu jsem ochotna s ministrem financí spolupracovat.

O které oblasti jde a o kolik učitelů a jiných zaměstnanců škol by se mohlo jednat?

Pokud bude nutné v některých regionech snižovat počty učitelů, budu o případném snížení financí jednat nejprve v těchto regionech a teprve poté o nich budu informovat v médiích.

Středoškoláci by měli už příští rok skládat státní maturity, ale vy se je snažíte o dva roky odložit. Proč?

Po celou dobu ve funkci ministryně školství jsem se snažila státním maturitám věnovat. Ale po jednání v krajích, s řediteli škol nebo s Centrem pro zjišťování výsledků vzdělávání (CERMAT), které má přípravu státních maturit na starosti, jsem došla k názoru, že v současném stavu je spustit nemůžeme.

Kde vidíte největší problémy?

Obsahovou stránku maturit vidím sice jako problém, ale celkově jako problém menší – je třeba diskutovat o tom, zda bude maturita opravdu jednotná, nebo bude mít různé stupně obtížnosti. V tom panovala shoda v zásadě i s CERMATem. Jinou věcí je příprava maturit, zajištění toho, že se zadání dostane do rukou pouze těm lidem, ke kterým se to dostat má, zajištění, že budou kraje o průběhu státních maturit dostatečně informovány. CERMAT se zatím staral pouze o obsahovou stránku. Logistika a finanční zajištění nejsou vůbec připraveny. Když jsem třeba chtěla vědět, kolik bude státní maturita stát, zjistila jsem, že neexistuje žádný propočet. Pustit maturitu "na ostro" by bylo nezodpovědností i vůči rodičům a žákům.

Nejedná se o první zpoždění státních maturit. Nehrozí, že se za dva roky bude mluvit o dalším odkladu?

Část práce je udělána, máme na čem stavět. Faktem však je, že úřady (CERMAT jako organizační složka MŠMT, UIV jako ministerstvem přímo řízená organizace), které měly státní maturitu připravit, ji nedotáhly do poslední fáze – tedy tak, aby se státní maturita mohla konat už příští rok. Pro mě je rok 2009 definitivním termínem. Pokud by se však vynořil nějaký fatální problém, musela bych požádat ještě o další prodloužení. Ale neplánuji to. Je třeba státní maturity spustit už proto, že se o nich mluví skoro deset let. Začíná to být společenská nutnost. Za chvíli by celý projekt mohl ztratit důvěryhodnost. 

Jakou roli by mohla zmiňovaná státní maturita hrát u přijímacích zkoušek na vysoké školy?

To závisí na tom, na jakém typu maturity se dokážeme shodnout. Pokud bude jednotná a na té nejnižší úrovni, tak bude těžko pro vysoké školy nějakým kritériem, bude jím jedině ve chvíli, kdy zavedeme různé stupně u jednotlivých předmětů, ze kterých se maturita skládá. Vyšší stupeň jazykové zkoušky už třeba může mít pro vysokou školu vypovídací hodnotu.

Při vládním jednání o školném se prý proti postavil jediný ministr. Byla jste to vy? A pokud ne, znamená to, že výhledově považujete placení školného na univerzitách za přijatelné?

Ano, byla jsem proti, ale mám v tomto podporu další zelené ministryně a ministra. Nepovažuji v současné době přímé placení školného za sociálně únosné, stalo by se bariérou pro získání vzdělání. Jsem ochotna diskutovat o systému takzvaného odloženého školného, jeho návrh k diskusi bude představen v rámci Bílé knihy terciárního vzdělávání, kterou na MŠMT začínáme připravovat.

V minulosti jste byla předsedkyní sdružení Jihočeské matky. Jaké jsou vaše vazby na tuto organizaci nyní?

Předsedkyní už dávno nejsem, ale nadále zůstávám členkou. Předsednictví jsem se vzdala poté, co jsem vstoupila do Strany zelených a stala se její místopředsedkyní. Nevládní ekologické organizace dělají velký kus dobré práce a Jihočeské matky se na ní podílejí. Tyto organizace do demokratického systému ústrojně patří a je jen otázkou času, kdy se o nich přestane mluvit s takovým despektem, jako se o nich mluvilo dosud.

Sdružení Jihočeské matky financovala i rakouská strana. Necítíte to jako střet zájmů?

V našich výročních zprávách jsou veřejně přístupné informace o prostředcích od rakouské strany, včetně projektů, které financují, a mzdových prostředků. Účetnictví nevládních organizací, Jihočeské matky nevyjímaje, je na rozdíl od mnohých neprůhledných spolků nebo firem naprosto průhledné. Většinou jde o státní, někdy i soukromé peníze, získané na základě grantů. Tímto systémem pracují nevládní organizace v Čechách v podstatě všechny, protože z českého státního rozpočtu získávají jenom malý díl peněz. Je to klasická xenofobie, která pořád vůči Rakušanům trvá kvůli tomu, že mají jiný pohled na Temelín. Ale Rakousko je demokratická země a peníze, se kterými Jihočeské matky pracovaly, jsou naprosto v pořádku. Nejde o žádný střet zájmů.

Necítíte se rakouským úřadům zavázaná, když vám umožňovali prosazovat vaše cíle?

Příspěvky z Rakouska byly ze soukromých nebo státních zdrojů, tedy přesněji od hornorakouské vlády. Nikdy to nebyly peníze od rakouských úřadů. Úřadům, ale ani hornorakouské vládě se v žádném případě zavázána necítím. Cíl, který jsem prosazovala a prosazuji, tedy odstoupení od jaderné energetiky, je mým občanským postojem, který je nezávislý na sponzorech.

Jak byste se zachovala, kdyby se sdružení Jihočeské matky rozhodlo k blokádě hranic?

To nemusíme řešit, protože k tomu se nikdy nerozhodnou. Od počátku tvrdí, že blokády nejsou zcela ideálním prostředkem k řešení problému Temelín. Jak je znám, tak se domnívám, že k tomu nedojde ani v budoucnu. K tématu blokád se ale v současné době raději vyjadřovat nebudu.

Vyčítal vám někdo někdy členství v tomto sdružení?

Mnohokrát.

I kolegové?

Hlavně pro lidi z ODS to bylo složité. Stranu zelených politicky zastupují i lidé, kteří dříve pracovali v ekologických nevládních organizacích. Zpočátku to pro kolegy byl asi docela šok. Už si o nás ale nemyslí, že jsme fanatičtí obhájci každé kytičky a žáby, a myslím, že vidí snahu se dohodnout. Snažíme se držet si naše témata a hledat kompromisy. Není to snadné a asi ani v budoucnu nebude, ale mám pocit, že i pod tlakem aktuální křehké politické situace se dokážeme domluvit.

Jak moc můžete a chcete z funkce ministryně ovlivňovat státní energetickou politiku?

Určitě k tématům energetiky hodlám diskutovat při jednáních vlády, dokladem toho je například jednání o prodeji části akcií ČEZu. Mou prioritou je ale školství. Nejvíc můžu v této oblasti prospět v tom smyslu, že budu podporovat ekologickou výchovu na školách a budu učitelům vytvářet prostor pro spolupráci s ministerstvem a s odborníky z oblasti ekologické výchovy.

Foto: Lucie Pařízková