Do Evropského parlamentu posílá Česká republika pravého komunistického úderníka: Vojtěcha Mynáře (ČSSD) z Ostravy, který nahradí zesnulého Jiřího Havla. Žádný český europoslanec se dosud nemohl pochlubit kariérou hrdiny v budovatelském románu. Osmašedesátiletý sociální demokrat Vojtěch Mynář je herojem novely My z Orenburgu, kterou v roce 1979 napsal ostravský spisovatel Jiří Stano.
Mynář je v knize vylíčen jako ostřílený úderník při stavbě sovětského plynovodu v Orenburgu, jenž má zkušeností k nezaplacení, což neustále dokazuje skvělými budovatelskými myšlenkami. "Vojta Mynář mi říká, že v Orenburgu platí staré kunčické heslo: My stavíme stavbu, stavba staví nás," vypráví třeba Stano o Mynářovi, jak dokázal v půli sedmdesátých letech akčně oprašovat hesla stavbařů Nové hutě z let padesátých.
Nový europoslanec také v Orenburgu neustále citoval svého šéfa ve straně Miroslava Mamulu, severomoravského krajského tajemníka KSČ a obávaného soudruha stalinského ražení. Mynář Mamulovi sliboval, že v Orenburgu vychová další hrdiny socialistické práce. "Stavba je pro každého účastníka vizitkou, která sama bude mluvit o člověku jako o politicky vyspělém občanu a zaníceném internacionalistovi," citoval Stano Mynářova moudrá slova.
Dobrý synek v KSČ
Viděno očima románu, do Bruselu míří úderník typu Alexeje Stachanova, což byla ikona budovatelské éry. Mynář ale ve skutečnosti dělnickou profesi nevykonával, i když v knize vystupuje jako vedoucí výstavby, na čemž politik trvá podnes. "Mynář byl v Orenburgu funkcionářem na postu předsedy celostaveništního výboru KSČ. A to mi věřte, že to byla větší funkce než ředitel celé stavby," tvrdí pamětník Lubomír Bednář z Karvinska. Bednář dokonce v roce 2004 ohlásil demonstrativní odchod z ČSSD, když se dozvěděl, že bývalý papaláš kandiduje v barvách socialistů na senátora. Mynář měl ale pro citovanou funkci v Orenburgu parádní vzdělání a podnes se poněkud neprozíravě chlubí titulem RSDr. z Vysoké školy politické KSČ. Do strany vstoupil hned na počátku normalizace, což ještě před deseti lety omlouval v regionálním tisku tímto naivním výrokem: "Přišli za mnou, že jsem dobrý synek, a už jsem tam byl." A dobrý synek sbíral funkci za funkcí, v KSČ i v krajském aparátu Socialistického svazu mládeže, přičemž ho v kariéře nezastavila ani sametová revoluce. Stačilo vyměnit rudou za oranžovou.
"V Bruselu se ale rusky nedomluvíte," vzkazuje Mynářovi jeden z ostravských blogerů v internetové diskusi o vrcholu politické kariéry někdejšího kovaného komunisty. "Angličtinu jsem se dřív už učil, ale tím, že jsem ji nepoužíval, vypadnul jsem z ní," přiznává sám Mynář. Nevadí. Rusky si i v Bruselu dobře popovídá, třeba s poslanci Vladimírem Remkem či Miroslavem Ransdorfem.
| Porevoluční kariéra |
| Členem ČSSD je Vojtěch Mynář (68) od roku 1997. Už o rok později vstupuje do komunální politiky a hned se vyšvihne na post místostarosty v ostravských Radvanicích a Bartovicích, přičemž později byl ve čtvrti i starostou. Občané této nejznečištěnější části města mu ale vytýkali, že s hutí ArcelorMittal jednal příliš v rukavičkách. V letech 2006 až 2010 byl náměstkem ostravského primátora. Evropský parlament ho při volbách v roce 2009 minul o jedinou příčku, takže do Bruselu míří až nyní jako první náhradník po předčasné smrti kolegy Jiřího Havla. |
