Lázně Dolní Lipová končí. Na provoz nejsou peníze

Lázně Dolní Lipová na Jesenicku, kam jezdí hlavně lidé s kožním onemocněním, musejí kvůli své ekonomické situaci ukončit v půli října předčasně sezonu. Vedení také rozhodlo, že propustí všech 44 stálých zaměstnanců. Lázním ubyli pojištěnci, počet pacientů klesl až o 70 procent. Osud lázní s dvousetletou historií zůstává nejistý, vedení chce získat investora. Podle starosty obce Lipová - lázně Lubomíra Žmolíka je to rána pro tamní zaměstnanost, dotkne se celých rodin.

"Rozhodli jsme se ukončit lázeňskou sezonu 13. října, kdy odjede poslední pacient. Z důvodu toho, že sezona končí tak brzo a další začátek sezony je v nedohlednu, bylo na valné hromadě rozhodnuto, že budou všichni zaměstnanci propuštěni k 31. prosinci. Už jsme to probrali s úřadem práce, v pondělí jsme to probrali se zaměstnanci," oznámil v úterý ředitel lázní Radim Hatlapatka. "Nejsou klienti, nejsou pacienti. Kvůli státním restrikcím klesl jejich počet o 70 procent, což vedlo k velmi složité ekonomické situaci. Rok jsme přesto s dluhy nějak ukončili, ale nezbyly nám peníze na udržení v mimoprovozním režimu," doplnil.
Sezona v lipovských lázních obvykle končí v půli prosince a začíná na konci ledna.

Propuštění se dotkne jednak 44 stálých zaměstnanců, celkově ale zasáhne 53 lidí. Výpověď dostanou v říjnu, lhůta poběží do konce roku. Podle starosty je to pro místní nepříjemná zpráva. "Spousta lidí z obce pracuje v lázních, jsou to i manželské dvojice. Propuštění zasáhne celé rodiny," uvedl.

Lázně, které vznikly v roce 1829, jsou závislé hlavně na platbách pojišťoven. Právě jejich šetření omezilo počty klientů. V září jezdívalo až 200 lidí, nyní jich bylo kolem čtyř desítek. "Pořád jsme doufali, že nějakým způsobem lázeňství v naší obci udrží kontinuitu, i když vím, že lázeňství v ČR neprožívá nijak skvostné chvíle. Kvůli úhradovým vyhláškám razantně klesly počty pacientů hrazených zdravotními pojišťovnami a lipovské lázně na nich byly z velké části závislé," dodal starosta.

"Je to přesně důkaz účinku nového indikačního seznamu a postupu praktických lékařů, kteří neposílají klienty do českých lázní a raději léčí kožní problémy léky, což je pro pojišťovny o desítky tisíc korun dražší," řekl Martin Vacek, řídící sekce lázní zdravotnických odborů.
Lázně Lipová doplácejí podle něj i na to, že neleží v centru a nemají propagaci a světovou známost jako třeba Karlovy Vary. Při menším počtu klientů na ně více dopadá omezení opakování péče a délky pobytu.

Další osud lázní je zatím nejistý. Jejich zástupci nyní jednají s investory. Ředitel lázní Hatlapatka řekl, že věří tomu, že řešení se najde a lázně budou fungovat nadále. Podle ministerstva zdravotnictví si mají lázně hledat zahraniční klientelu a soustředit se například na rehabilitaci, protože ta chybí. "Lázně obecně bojují ve velké konkurenci a nahradit jednoho klienta zdravotní pojišťovny znamená získat za něj až pět samoplátců. V regionu odlehlém od turistických center je to problém a změna bude trvat delší dobu," řekl Vacek.

Odbory podle něj v této fázi už nemohou pro propouštěné zaměstnance nic dělat, jen ještě zesílit nátlak na ministerstvo zdravotnictví a zdravotní pojišťovny, aby dosavadní politiku přehodnotily.

Existenční problémy trápí i další lázně v tuzemsku. Nový indikační seznam snížil lázním příjmy od pojišťoven, počty léčených, počty zaměstnanců i jejich platy. Problémem se v půli září zabýval se zástupci lázní a odboráři ministr zdravotnictví Martin Holcát. Slíbil, že projedná s pojišťovnami navýšení platby za ošetřovací den, a to zejména na příští rok. Více peněz by mohly lázně dostat už i letos.