Zdravotnictví
Lidské tkáně v rukou taxislužby. Heger chystá bizarní novinku

Až doposud platilo v Česku přísné pravidlo: s lidskou krví a tkání smějí manipulovat jen zdravotníci. Lépe řečeno odborníci z tkáňových bank a lékaři. Zanedlouho může být vše jinak. Jak zjistil on-line server TÝDEN.CZ, vláda chystá novinku. Podle ní se bude moci biologický materiál dostat do rukou prakticky komukoli.

Na první pohled je to jen nepatrná změna: do zákona o lidských tkáních a buňkách přibude jeden kratičký odstavec. Ten mění některé podmínky pro přepravu biologického materiálu: ruší zásadu, že krev a tkáně smí vozit jen někdo z tkáňového centra nebo z nemocnice.

Repertoár možností se napříště rozšíří. S lidským materiálem bude moci přijít do kontaktu prakticky kdokoli. K tomu, aby se mu dostaly tkáně do rukou, bude potřebovat jen živnostenský list a smlouvu s tkáňovým zařízením. Pak bude moci vyvážet tkáně a buňky i za hranice země.

"V minulosti se vyskytly vážné problémy s distribucí," vysvětluje změnu ministerstvo zdravotnictví, které novelu zákona předkládá. O kvalitu a bezpečnost tkání se podle něj lidé nemusejí bát, stále za ně zůstane zodpovědné tkáňové zařízení. To s sebou ovšem nese další háček, který ministerstvo příliš nezdůrazňuje: pokud způsobí dopravce škody, uhradí je nemocnice.

Šťastný je proti

"To je naprostá katastrofa. Představa ministerstva, že bude lidské tkáně převážet kdejaký dopravce, mi přijde poněkud bizarní," hodnotí návrh šéf zdravotnického výboru a poslanec za ODS Boris Šťastný. Biologický materiál je podle něho nesmírně choulostivý. Stačí na moment narušit tepelný řetězec a vše se znehodnotí "Rozhodně nebudu hlasovat pro to, aby byly části lidského těla posílány taxislužbou," vyjádřil se Šťastný.

Skeptičtí jsou i někteří odborníci. Bojí se hlavně cest do zahraničí. V zákoně se totiž otevírá také možnost spolupráce s třetími zeměmi. "Manipulací a přepravou může být pověřena třetí osoba z třetí země, takže přeprava se může nakonec řídit podle této cílové země. Ta ani nemusí být členem mezinárodních registrů tkání a orgánů. Nad materiálem nebude kontrola," upozorňuje na mezeru v zákoně odborník, který si nepřeje zveřejnit jméno.

Varuje také před tím, že přeprava se soukromníkem se může prodražit. S tkáněmi a buňkami se sice v Česku obchodovat nesmí, ale za náklady, které vzniknou uchováváním, skladováním a zpracováním lidské části těla, úhrada podle zákona přísluší.

Barbora Kubešová z Tkáňové banky ve Fakultní nemocnici v Brně přesto snahu ministerstva chválí. Současný stav je podle ní neutěšený. "V celém Česku neexistuje žádná firma, která by byla tkáňovým centrem a současně se zabývala distribucí. Takže pokud bude tkáňové centrum zodpovídat za to, že předá materiál jen takovému dopravci, který je na to vybaven, a pohlídá si podmínky, může zákon pomoci,"  řekla Kubešová.