Poslanecké náhrady se řeší od Grossova bytu. Marně

Stanislav Gross a Bohuslav Sobotka si z nich pořídili luxusní byty, Jiří Paroubek se díky nim mohl vypořádat s bývalou manželkou, Mirku Topolánkovi umožňují platit vysokou hypotéku a alimenty. Jde o nezdanitelné náhrady, kterými si běžný poslanec či senátor zdvoj- až ztrojnásobuje svůj plat.

Náhrady pobírá bez výjimky 281 členů českého parlamentu. Základní plat řadového poslance a senátora činí 61 500 korun měsíčně, po zdanění zhruba 42 tisíc. Vedle toho si ale průměrný zákonodárce přijde na rozmanitých paušálních a od daní osvobozených náhradách i na sto tisíc měsíčně (viz tabulka).

Nemravné, ale legální

Náhrady jsou podle zákona o platu ústavních činitelů určeny na přesně definovaný účel, třeba kancelářské potřeby, reprezentaci nebo cestovné. Jakákoliv kontrola, jak konkrétní poslanec či senátor peníze využije, ale chybí.

K TÉMATU: Sobotka bydlel v Praze, bral příspěvky pro mimopražské
                    Podnikaví zákonodárci. K platům mají statisíce bokem

Je téměř vyloučeno, že by zákonodárci měsíčně vyčerpali přesnou částku, kterou jim stát na tyto účely poskytuje. Přesto není známo, že by některý zákonodárce někdy i jedinou nevyčerpanou korunu vrátil. "Myslím, že žádný takový případ nikdy nenastal," tvrdil alespoň před časem tehdejší lidovecký předseda rozpočtového výboru sněmovny Miroslav Kalousek, když se pokoušel systém náhrad změnit. Sám přiznával, že jen na cestovném měsíčně ušetří zhruba 20 tisíc korun.

Pokud politik použije státní náhrady pro vlastní soukromé potřeby, neporušuje tím ale žádný zákon. "Není to speciálně oddělitelná část mzdy. Je to náhrada, která se paušálně vyplácí s předpokladem, že bude použita na výdaje, které by poslanec teoreticky měl mít. Nic není zpětně kontrolováno a nic není potřeba prokazovat. Jiná věc je, že jestliže dlouhodobě a ve větší částce lze tyto prostředky ušetřit, pak to svědčí o tom, že ten systém je špatně nastaven," říká advokát Tomáš Sokol.

Byty místo sponek

Způsob využívání poslaneckých náhrad znovu otevřela kauza prvního místopředsedy ČSSD Bohuslava Sobotky: časopis TÝDEN a on-line deník TÝDEN.CZ upozornily na to, že si dlouhodobě nejpopulárnější český politik koupil nadstandardní byt za 7,1 milionu korun. Když Sobotka vysvětloval, kde na byt vzal, bez skrupulí do svých příjmů zahrnul i paušální náhrady.

ČTĚTE TAKÉ: Na návštěvě u Sobotky. V bytovce, kde (ne)bydlí
                        Protikorupční organizace: Sobotka by měl náhrady vrátit

Sobotka ale není v tomto směru první. Poprvé poskytly nezdanitelné náhrady alibi v roce 2005 tehdejšímu premiérovi Stanislavu Grossovi. Deník MF Dnes tehdy zpochybnil, kde vzal Gross 2,5 milionu, které zaplatil jako zálohu za byt. Stejně jako Sobotka se Gross bránil slovy: "Já hovořím o mých čistých příjmech, samozřejmě včetně náhrad za bydlení, za dopravu, za funkční příplatek a podobně." I renomovaná auditorská firma, kterou deník požádal o posudek, ale odmítla náhrady do příjmů započítat, protože jsou určeny na něco jiného.

K TÉMATU: Na byt jsem uspořil z náhrad, přiznal Sobotka
                   Šetřivější než Gross: Sobotka v politice uspořil 5 milionů

Do sítě zneužívání náhrad se předloni chytil i předseda ČSSD Jiří Paroubek. Když vysvětloval, jak se vypořádal s bývalou manželkou a z čeho nyní žije, vyčíslil svůj čistý příjem na 77 440 korun měsíčně, ačkoli je jen řadovým poslancem. Na námitky, že do příjmů počítá i dávky na kancelářské sponky nebo cestování za voliči, odpověděl: "Poslanecké náhrady jsou integrální součástí příjmu poslance a nelze je od něj oddělit. Klidně napište, že Jiří Paroubek a 199 dalších poslanců se chová neeticky."

V tomto ohledu se ovšem Jiří Paroubek nijak neliší od Mirka Topolánka. Když se tisk zajímal o to, jak živí dvě rodiny a ještě splácí pětimilionovou hypotéku, odmítl se o svých náhradách bavit. "Náhrady se vyplácejí jako součást platu a nevyúčtovávají se," vzkázal po svém mluvčím.

Řízek za 80 a za 40

Pokusů změnit sporný systém parlamentních náhrad bylo v posledních letech několik. Předloni vyšuměl pokus předsedy sněmovny Miloslava Vlčka (ČSSD), který chtěl spojit všechny poslanecké příjmy do jedné průhledné částky. Podobně dopadla poslankyně ODS Eva Dundáčková, spíše ve verbální rovině se stále pohybuje návrh senátora téže strany Jaroslava Kubery.

K TÉMATU: Sobotka vs. Týden: otázky kolem milionového bytu

Nejnadějněji se jevil v roce 2005 návrh již zmíněného Miroslava Kalouska, který měl osekat alespoň nejvíce do očí bijící duplicity, kdy poslanec třeba může mít současně dávku na cestovné a přitom disponovat služebním autem s neomezenou CCS kartou. I z Kalouskova návrhu ale nakonec po hlasování parlamentu zbylo jen torzo.

Systém se sice nemění, mnozí politici se ale po každém zveřejněném případu spravedlivě pohorší. "Fakt, že pan Gross používal náhrady do svého rodinného příjmu, je snad ještě horší, než že tají člověka, který mu půjčil na byt," pranýřoval v době expremiérovy kauzy Ivan Langer (ODS). I když od té doby zastával výhradně vysoké parlamentní, vládní a stranické funkce, o změnu se nikdy nepokusil.

Naopak neomezené nakládání s náhradami většině poslanců a senátorů nevadí. "Může se stát, že poslanec všechny náhrady neutratí, tak mu prostě zbudou. Někdo si holt koupí řízek za 80 a jiný za 40 korun," hájil Grosse třeba poslanec ČSSD Radim Turek. A když své příjmy vyčíslil Jiří Paroubek, od svého místopředsedy Zdeňka Škromacha se dokonce dočkal kritiky - kdyby prý mlčel, žádné spekulace by nenastaly.

Přitom i ČSSD dokáže mít starost o státní pokladnu a hlídat papalášské využívání náhrad. Když loni vyšlo najevo, že její dva přeběhlíci, Miloš Melčák a Evžen Snítilý mají ochranku s limuzínou, strana okamžitě žádala, aby jim byly zastaveny náhrady na dopravu. "Vyzývám je, aby sami veřejným příslibem sdělili, že například polovinu této náhrady měsíčně věnují na dobročinné účely," žádal Paroubkův blízký spolupracovník, poslanec Jeroným Tejc.