Malé církve si udělaly ze státu dojnou krávu

Majetkové vyrovnání státu s církvemi za zabavený majetek přijde během šedesáti let na 267 miliard korun. Pokud návrh neprojde, vyjde to státní kasu ještě dráž, i přes půl bilionu. Hlavně malé církve se totiž naučily, jak státu pustit žilou.

Při pročítání církevních statistik by člověk neznalý místních poměrů lehce nabyl dojmu, že země česká prožívá velké náboženské vzepětí. Za posledních pět let u nás totiž přibylo 553 duchovních. To je trochu zvláštní situace: věřících organizovaných ve státem financovaných církvích totiž ve skutečnosti na rozdíl od duchovních ubývá.

Důvod podivné nerovnováhy je prostý. „Stát je povinen zajistit platy duchovních. A v žádném případě nemůže omezovat jejich počet," vysvětluje ředitelka odboru církví ministerstva kultury Pavla Bendová. Od roku 2000 navíc stát přispívá na platy administrativních pracovníků a provozní náklady církví přesně podle počtu jejich duchovních.

„Některé, jakkoli podle počtu věřících malé církve toho využívají a vykazují z roku na rok stále vyšší počet duchovních, aby na tyto ostatní ukazatele získaly co nejvyšší příspěvek. Bude-li tento trend pokračovat, pak budou mít za pár let některé církve snad víc zaměstnanců než věřících," říká s nadsázkou Bendová.

Kážu i podnikám

U některých církví se počet duchovních za posledních sedm let i zdvojnásobil. Jednota bratrská měla v roce 2001 čtyřicet pět duchovních a letos je jich už osmdesát osm. U Církve československé husitské se za stejnou dobu počet duchovních zvýšil z 253 na 412.

Zajímavé je srovnání, na kolik daňové poplatníky vyjde ročně jeden věřící. Třeba náklady na jednoho katolíka byly v loňském roce 309 korun, na člena Církve bratrské 3130, na věřícího Jednoty bratrské 7096. Nejdražší je bezkonkurenčně Apoštolská církev, k níž se při posledním sčítání přihlásilo čtyři a půl tisíce lidí. Roční náklady přepočtené na jednoho člena činí 9368 korun. Přitom jeden věřící srovnatelně velké Lutherské evangelické církve stojí ročně rozpočet 767 korun.

O tom, že v některých církvích se stává státem placeným duchovním, kdo chce, se vyprávějí hotové legendy. Je-li duchovním muž, automaticky se jím stane i jeho manželka a dospělí potomci, kteří přitom dál vykonávají původní povolání. Úředníci ministerstva kultury znají také případ podnikatele, který je navíc placen jako duchovní. Kdy toto druhé zaměstnání vykonává, nikdo netuší.

Zaplatíme i Krišnu?

Že by církve záměrně vykazovaly více zaměstnanců, než potřebují, jejich představitelé popírají. Pavel Bubik z Apoštolské církve na otázku, proč jim v posledních letech tak narůstá počet duchovních, odpovídá stručně: „Ty lidi jsme prostě potřebovali nabrat."

Podobně argumentuje i Karel Potoček, tajemník Církve československé husitské: „Počet našich farářů byl v minulosti nižší, než je nutné. Teprve teď dosahujeme potřebných počtů." Připouští však, že po případné finanční odluce od státu by asi jeho církev provedla personální audit a snížila počty zaměstnanců. Zejména by se asi zbavila farářů ve vysokém věku. Dnes je platí stát a nic je k odchodu do penze nenutí.

Společný návrh ministerstva kultury a církví na finanční vyrovnání by měla vláda projednat 23. ledna. Pokud by řešení, které přijde stát na 267 miliard korun, vládou nebo parlamentem neprošlo, bude dál platit dnešní zákon - a s ním i povinnost státu platit duchovní. „Pak bude jistě počet duchovních dál narůstat. V nejreálnější variantě tak za těch šedesát let zaplatíme 428 miliard. V krajní variantě to může být i 584 miliard. Na našem návrhu tak spíš vydělá stát než církve," tvrdí ředitelka Bendová.

Do jejího výpočtu přitom ještě nejsou započítány církve a náboženské společnosti, které už brzy splní všechny podmínky pro to, aby i jim musel stát vyplácet mzdy pro duchovní. Za čtyři roky už mají být ze státního rozpočtu placeni třeba duchovní Hnutí Hare Krišna či České hinduistické náboženské společnosti. A za další dva roky by pak stát mohl mít povinnost financovat duchovní Ústředí muslimských obcí. Nic přitom nenasvědčuje tomu, že by zrovna tyto církve byly výrazně skromnější než ty dosud registrované.

Foto: Profimedia