Výměna poslaneckých mandátů za "trafiku" trestná je, tvrdí advokátka a bývalá politička Hana Marvanová. Pokud politik dává přednost svému osobnímu profitu před veřejným zájmem, dopouští se podle ní korupčního jednání. V Česku běžná praxe, přesto se jen zlomek podaří odhalit, uvedla Marvanová pro on-line deník TÝDEN.CZ.
Politický handl mezi někdejšími poslaneckými rebely Markem Šnajdrem, Petrem Tluchořem a Ivanem Fuksou, kteří na podzim roku 2012 vyměnili svůj poslanecký mandát za lukrativní posty v polostátních podnicích, a umožnili tak projít sněmovnou vládní konsolidační balíček, se dostal do hledáčku policie. Ve vazbě kvůli tomu teď skončili nejen dotčení poslanci, ale i vrchní ředitelka premiérova kabinetu Jana Nagyová, exnáměstek ministra zemědělství Roman Boček a není vyloučeno, že obvinění se nevyhnou i další aktéři, kteří "obchod" za zajištění pokračování Nečasovy vlády sjednávali. Včetně samotného Nečase.
Běžný politický obchod - tak označuje výměnu lukrativních míst za složený poslanecký post šéf kabinetu Petr Nečas. "Já pomůžu tobě, ty pomůžeš mně," obhajoval kroky své strany ještě minulý týden. "Jestli byla celá policejní akce, která proběhla, jen vyjádřením jiného právního názoru na to, co je a co není korupce, tak my říkáme celou dobu: toto není korupční jednání," rozčiloval se ve sněmovně šéf poslanců za ODS Marek Benda. "To bychom museli zrušit politiku jako takovou, nebo ať je za posledních 20 let rozdáno těchto oznámení stovky, možná stovky tisíc, když započítám obce i kraje," tvrdí Benda, podle kterého navíc lidé, kteří příslušnou funkci získají, dostávají peníze za skutečně odvedenou práci.
Úplatek to je
Jiný názor má advokátka a bývalá politička Hana Marvanová, podle které zmínění politici už nejsou schopni záležitost posuzovat racionálně. "Tady to asi zašlo až moc daleko, že překročili hranici trestního práva. Pokud to dojde v konkrétním případě až tam, že jde o protislužbu, tak je to trestné," řekla on-line deníku TÝDEN.CZ. "Pokud by bylo zdokumentováno, že se ti poslanci rozhodli umožnit schválení zákonů, které schválit nechtěli, a v důsledku toho jim byl nabídnut určitý profit, určitá pozice, pokud by tam byla tato příčinná souvislost, tak to úplatek je," dodala Marvanová.
Advokátka zastává názor, že poslanec se má rozhodovat v souladu s ústavou. "Je jeho věc, jestli se rozhodne tak nebo tak podle svého svědomí či podle toho, co sliboval voličům. Není to samozřejmě dáno zákonem. Ale pokud to rozhodnutí například o hlasování nebo nehlasování o nějakém zákonu nebo že složí mandát, aby nějaký zákon prošel, bylo ovlivněno tím, že dostane nějaký profit, což může být vnímáno jako jakýkoli prospěch pro toho člověka, v tom případě to může být úplatek," vysvětluje Marvanová.
Trestní zákoník má pak podle Marvanové ochraňovat před tím, aby výkon veřejné funkce byl vykonáván skutečně ve veřejném zájmu. Nikoli aby byl ovlivněn soukromým zájmem. "Jde o to, aby výkon veřejné funkce nebyl kontaminován soukromou motivací pro toho člověka, který se nakonec rozhodne jinak," řekla on-line deníku TÝDEN.CZ.
V případě úplatkářství se trestná činnost jen velmi špatně dokazuje, vysvětluje advokátka. "Zpravidla se to prokáže, pokud promluví někdo zevnitř a řekne, jak to bylo, nebo pokud jsou nasazeny odposlechy, ze kterých je to pak zřejmé," naráží například na úspěšné odhalení korupce ve fotbale a pověstných "kapříků".
Jako za komunistů
"Politická kultura tady zašla hrozně daleko a strašně poklesla," naráží advokátka hlavně na rozšířený trend - jak sama říká - trafikaření. "Funkce se nerozdělují podle schopností, ale podle stranické legitimace a s kým je kdo kamarád a vytváří se klientelistická síť vazeb, kdy politické strany mají všude svého člověka, kterému je možné zavolat, když někdo něco chce," uvedla advokátka. "Demoralizuje to běžného občana jako odborníka, protože pak nemá šance na uplatnění. Je to to samé jako za komunistů, rozhodovalo to, kdo má stranickou knížku," dodává.
