Menším obcím rozpočty narostou, velká města se uskromní

Zástupci koaličních stran se podle serveru iDnes.cz dohodli na novém zákonu o rozpočtovém určení daní. Podle dohody budou posíleny příjmy menších obcí, zatímco Praha, Brno, Ostrava a Plzeň přijdou o 1,1 miliardy korun. Podle zástupců měst je sice návrh mírnější než původní varianta, výpadek příjmů ale jejich rozpočty zatíží. Koalice chce návrh schválit již na červnové schůzi poslanců a vláda by o něm měla jednat tuto středu.

Nový zákon o rozpočtovém určení daní, který by posílil příjmy menších obcí, je jednou z priorit kabinetu Petra Nečase (ODS). ODS ale loni odmítla návrh zákona z dílny ministra financí Miroslava Kalouska (TOP 09) mimo jiné proto, že prý příliš poškozuje největší města. Právě na jejich radnicích vládne ODS, často společně s ČSSD. Nyní čtyři největší města dostávají zhruba 4,5krát více na jednoho obyvatele než nejmenší obce.

Praha by podle kompromisu, k němuž dospěly ODS a TOP 09, měla přijít ročně o 650 milionů, Brno o 203 milionů, Ostrava o 158 milionů a Plzeň o 90 milionů korun ročně. Server upozornil na to, že původně Kalousek chtěl "vzít" čtyřem největším městům okolo pěti miliard korun. S tím ale ODS nesouhlasila.

"Naše nepřekročitelná podmínka byla, aby menší obce dostávaly alespoň 9000 korun na jednoho obyvatele, zatímco teď je to zhruba 6800. Pro ODS zase bylo nepřijatelné, aby čtyři největší města přišla o víc než právě o tu miliardu," řekl serveru předseda poslaneckého klubu TOP 09 Petr Gazdík.

"Ano, mohu potvrdit, že jsme se na tom domluvili. Několik měsíců jsme trpělivě hledali kompromis. I ta miliarda bude pro největší města bolestivá, ale je třeba si uvědomit, že to pro ně bude znamenat pokles příjmu o tři a méně procent, takže se s tím určitě nějak vypořádají," dodal šéf poslanců ODS Zbyněk Stanjura.

Podle pražského primátora Bohuslava Svobody (ODS) výpadek zasáhne do hospodaření města, to se s ním ale bude muset vypořádat. "Praha bude muset tak jako tak snížit své provozní náklady a zefektivnit chod úřadu. Nemůžeme si dovolit žít nad poměry a tvářit se, že nás se úspory netýkají," sdělil Svoboda.

Brněnský primátor Roman Onderka (ČSSD) považuje posilování financí menších měst na úkor velkých za nesystémovou záležitost. "Pro Brno to znamená velký zásah do rozpočtu. Sestavování rozpočtu pro letošní rok bylo velmi těžké, nejtěžší za šest let v mé pozici primátora. Pokud návrh projde, bude sestavování příštího rozpočtu ještě daleko složitější," řekl. O peníze z městské kasy zřejmě přijdou například hrad Veveří nebo projekty brněnských univerzit.

"Když vám řeknou, že vám místo pěti prstů useknou jen jeden, tak je to sice lepší zpráva, ale taky vás asi příliš nepotěší," reagoval primátor Ostravy Petr Kajnar (ČSSD). Dodal, že ani tato varianta neřeší hlavní problém města, jímž je financování organizací, které stát městům převedl. "Zatímco u většiny měst je převedl na kraje, v případě největších měst, udělal výjimku. Nechal nám organizace, ale nyní nám bere peníze na jejich financování," doplnil.

Ekonomický náměstek plzeňského primátora Martin Zrzavecký (ČSSD) řekl, že výpadek daňových příjmů bude určitě znamenat omezení ve výdajů na sport a na dotace neziskovým organizacím. Započaté investice vázané na evropské dotace Plzeň neomezí, ale nebude zahajovat nové. Kvůli změně přerozdělení daní chce Plzeň od příštího roku zdvojnásobit daň z nemovitostí. Jiné zdroje pro posílení daňových příjmů nemá.

Mírně si podle serveru pohorší i zhruba 380 úplně nejmenších obcí do 200 obyvatel, které mají velkou rozlohu. Celkově se do rozpočtového určení daní přidá 12 miliard korun, zejména na úkor národních dotačních titulů.