Jak zlepšit situaci v "problémových" městech a zapojit lidi z ghett do společnosti? Dát jim práci, ozývá se z mnoha stran. To je ale v oblastech s vysokou nezaměstnaností problém. Navíc tito lidé patří mezi dlouhodobě nezaměstnané, chybí jim vzdělání, pracovní návyky, a tak se o ně zaměstnavatelé rozhodně neperou. V Mostě proto přišli s řešením – kdo se uchází o veřejnou zakázku, musí na 10 procent vzniklých pracovních míst vzít lidi z "pracáku". A stejně chtějí postupovat i další města.
Na neslavně proslulém mosteckém sídlišti Chánov se přestavují chátrající paneláky. Na tom by nebylo nic zajímavého, pokud by ovšem do projektu nešly štědré evropské miliony a firmy nemusely splnit jednu neobvyklou podmínku – 10 procent pracovních míst "rezervovat" dlouhodobě nezaměstnaným z mosteckého úřadu práce.
Práci na klasický zaměstnanecký poměr dostalo sedm vyvolených, dalším čtyřem nabídly firmy práci na dohodu. "Zájem byl veliký, do kulturáku, kde jsme si je v červenci vybírali, jich přišlo čtyřicet nebo padesát," pochvaluje si Pavel Krajovský z KP servis Most, jedné z firem, které se na zakázce od města podílejí. Protože jde o lidi bez vzdělání a většinou i bez pracovních zkušeností, je pro firmy trochu oříšek vybrat pro ně vhodnou práci. "Dělají úklidové a přípravné práce, například vyklízejí sklepy, vyřezávají okenní rámy a odnášejí je do kontejnerů a podobně," popisuje jejich pracovní náplň Krajovský.
Jeden už utekl
A jak se lidé z "pracáku" osvědčili? "Jsme teprve na začátku," říká opatrně Krajovský. Ráno po příchodu do "šichty" jim zadá práci a zároveň určí časový limit, dokdy musí být hotovo. "Zatím s nimi nebyly problémy, i když jeden už nám odešel. Ale hned jsme ho nahradili," přiznává Krajovský s obavami, aby si fluktuace zaměstnanců nevyžádala zvláštní pracovní sílu, která by jen běhala "na sociálku" přihlašovat a odhlašovat nové zaměstnance a zařizovala jim lékařské prohlídky.
"Bereme to jako pilotní projekt, chceme si vyzkoušet, jestli to bude fungovat a jestli budeme podmínku uplatňovat i do budoucna v rámci dalších veřejných zakázek," řekl on-line deníku TÝDEN.CZ František Jirásek, vedoucí odboru rozvoje a územního plánu na mostecké radnici.
Most zařadil desetiprocentní podmínku zatím do čtyř veřejných zakázek v rámci Integrovaného plánu rozvoje měst, na který od EU dostane celkem 240 milionů, z toho 60 milionů právě na rekonstrukci chánovského sídliště. Vedle toho se budou dosud nezaměstnaní moci zapojit do úprav veřejných prostranství, oprav chodníků, demolice a výstavby nové lávky a výhledově i do rekonstrukce části zimního stadionu.
Osahat si legální práci
"Hlavní přínos vidíme v tom, že ti lidé se dostanou aspoň na čas z evidence úřadu práce a osahají si, co to je legálně pracovat, a třeba u toho i zůstanou," vysvětluje smysl projektu Jirásek. A Bronislav Podlaha z vládní Agentury pro sociální začleňování, která s nápadem radnici oslovila, dodává: "Přínos to pro nezaměstnané má minimálně dvojí. Jednak se mohou osvědčit a firma si je i po skončení zakázky třeba nechá, nebo aspoň budou mít nějakou pracovní historii a zkušenost a lépe najdou další uplatnění."
A proč agentura prosadila zrovna 10 procent? "Podle úřadů práce to odpovídá podílu nelegálních pracovníků na tomto typu veřejných zakázek, takže jde i o snahu zlegalizovat práci na černo," vysvětluje Podlaha
Tomu, že by mohlo jít o krok správným směrem, nasvědčuje i zájem dalších měst. Zavedení desetiprocentní podmínky zvažuje také Cheb, Litvínov, Roudnice nad Labem, Frenštát a Olomouc.
