Současný šestnáctičlenný kabinet potřebuje ke svému vládnutí téměř devadesát náměstků ministra, nejvíce v historii České republiky. Může za to služební zákon platný od začátku července.
Na poradu nejužšího vedení ministerstva bude na některých úřadech potřeba docela velká místnost. Ministerstva zahraničí, práce a sociálních věcí, zemědělství nebo průmyslu mají včetně státního tajemníka osm náměstků. Vláda přitom před volbami slibovala efektivnější správu země. "Jenže řídit devět náměstků efektivně téměř nepůjde," kritizuje místopředseda opoziční ODS Martin Kupka.
Počet náměstků rostl plíživě po celou polistopadovou éru. Za vlády Václava Klause ministři vystačili přibližně se čtyřiceti zástupci. V roce 2002 se Ivan Langer (ODS) v interpelaci na premiéra Vladimíra Špidlu (ČSSD) ptal: "Považujete, pane předsedo vlády, počet skoro 70 náměstků ministrů za skutečně únosný?" Toto číslo se víceméně už drželo a někdy i kleslo.
Za pozdějších středopravicových vlád se počet náměstků na jednotlivých ministerstvech pohyboval mezi třemi a pěti. Velká revoluce přišla s přijetím služebního zákona.
Například ministerstvo zahraničí mělo za Karla Schwarzenberga (TOP 09) tři náměstky a generálního sekretáře. Lubomír Zaorálek (ČSSD) má nyní náměstků osm, jednu chvíli jich bylo dokonce devět. "Může za to nový služební zákon, který z ředitelů sekcí udělal odborné náměstky," řekl TÝDNU Lukáš Kaucký, jeden z náměstků ministra zahraničí.
Jeho slova potvrzuje i ministr zemědělství Marian Jurečka (KDU-ČSL). "Zrušili jsme ředitele sekcí, k původnímu počtu náměstků přibyli dva, ale kdyby se všichni ředitelé stali náměstky, bude jich ještě více," brání svých osm zástupců Jurečka.
