Nový občanský zákoník, který začne platit v lednu příštího roku, sice mění právní řád, který již nebude považovat zvíře za "věc", stále je ale z hlediska práv němých tváří a jejich majitelů nedokonalý. Myslí si to alespoň Nadace na ochranu zvířat, které se nelíbí, že do zákona ministerstvo spravedlnosti nezapracovalo některé její připomínky.
"To, že zvíře již není věcí, je jistě dobrá věc. Nový občanský zákoník má však i pro nás problematická ustanovení. Nelíbí se nám například zkrácení lhůty, po kterou mají obce povinnost postarat se o opuštěné zvíře," řekla on-line deníku TÝDEN.CZ Pavla Dornicová z Nadace na ochranu zvířat. Nový občanský zákoník umožní nálezci zaběhnutého zvířete přivlastnit si ho po dvou měsících od vyhlášení nálezu, pokud se k němu do té doby nepřihlásí jeho původní majitel. Pokud nálezce zvíře nechce, obec svěří zvíře do péče útulku. Ten s ním bude moci volně nakládat, pokud se o ně nepřihlásí majitel do čtyř měsíců od chvíle, kdy bylo zvíře do péče svěřeno.
"Toto řešení má jistě i svou výhodu v tom, že je možné dříve umístit zvíře do definitivní adopce, pokud o něj nemá původní majitel zájem. Na druhou stranu to velmi znesnadní situaci majitele, kterému se podaří dohledat své zvíře až po uplynutí této doby. Další velkou nevýhodou je existence dvou lhůt, které mohou vést k tomu, že se obce budou snažit co nejméně dávat psy do péče útulkům a více je nechávat v péči nálezců, aby stačila kratší dvouměsíční lhůta," upozornila Dornicová.
Bývalý ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil (ODS), který nový občanský zákoník připravoval, si však myslí, že změna je ku prospěchu zvířat. "Aby si je mohl nový chovatel dříve vzít z útulku," řekl on-line deníku TÝDEN.CZ.
Hledat majitele? Nepovinné
Chyby obsahuje občanský zákoník podle ochránců i v terminologii. "Z jednotlivých ustanovení občanského zákoníku se nedá dovodit, jaký je rozdíl mezi divokým zvířetem, zajatým zvířetem a zvířetem zkroceným. Občanský zákoník používá zcela jinou terminologii než veřejnoprávní předpisy upravující postavení zvířat a pojmy nedefinuje. Zásadní otázkou je, jak rozlišit mezi zvířetem zajatým a zkroceným. Podle našeho názoru je to nemožné. Sama důvodová zpráva vzbuzuje pochybnosti, když uvádí, že faktickou otázku, zda zvíře pozbylo návyk vracet se k pánovi, lze jen obtížně posoudit," uvedla Dornicová.
Ochránci se pokusili do nového občanského zákoníku začlenit také větu: "Je-li nalezeno zvíře nezaměnitelně označené tetováním nebo elektronickým čipem, je obec povinna vyhledat vlastníka zvířete a informovat jej o jeho nálezu." Orgány veřejné správy jsou totiž oprávněny činit jen to, co je stanoveno zákonem. Když nebudou mít nařízené, že se mají pokusit vlastníka zvířete najít, neudělají to. "Je to přitom ten nejvhodnější způsob, jak se vyhnout množství ztracených psů v útulcích, a je to optimální i pro samotné zvíře," podotkla Dornicová.
Dosud platí, že při záchraně života zvířete se poměřuje jeho odhadovaná cena se škodou, kterou by zachránce způsobil. To se ochranářům nelíbí a pokusili se to změnit zakotvením nové zásady v zákoně. "Nedomníváme se, že pouhým konstatováním, že zvíře není věc, by tento způsob výkladu automaticky odpadl. Z etického hlediska je skutečnost, že život a zdraví zvířete jsou nadřazené škodě způsobené záchranou zvířete na věci, bez ohledu na výši škody, nutné výslovně zakotvit v zákoně. Život zvířete a jeho utrpení by neměl být hodnocen např. cenou rozbitého okna u automobilu. Formulace o přiměřenosti, popř. o tom, že za daných okolností nebylo možno újmu odvrátit jinak, zajišťují, aby se tato ustanovení používala přiměřeným a rozumným způsobem," myslí si Dornicová.
Nový občanský zákoník začne platit v lednu 2014. Přináší novou, moderní úpravu soukromoprávních vztahů, mezi jejíž hlavní přínosy patří například větší důraz na úpravu osobnostních práv, podpora principu svobodné vůle či jednotná úprava závazkového práva.
