Brněnský drak, který patří ke známým symbolům moravské metropole, se po 263 dnech vrátil na své původní místo ve vstupní části do Staré radnice. "Vypreparovaný pětimetrový krokodýl nilský v uplynulých dnech podstoupil kosmetickou údržbu," řekla s úsměvem ředitelka turistického centra Petra Kačírková. Draka poprvé zmiňují písemné záznamy v roce 1568. Letos v březnu musel být odstěhován kvůli opravám radnice, které nyní vrcholí.
Krokodýl visí u stropu průchodu na řetězech. Údajně z nich byl před letošním březnem naposledy svěšen před 40 lety. Jeho dočasné odstěhování proto využili odborníci k tomu, aby mu vrátili původní podobu. Rozdíly jsou patrné na první pohled.
Krokodýla tvoří vypreparovaná kůže natažená na kostře. Byla zbavena nečistot, mušek a jejich larev. Kůže je nakonzervovaná a má opět zelenou barvu. Největší práce byla s tlamou. Některé zuby scházely, jiné byly uvolněné. "Chrup je opět kompletní a zuby bílé, jako by se vracel od zubaře," uvedl při instalaci draka brněnský primátor Roman Onderka (ČSSD).
V noci na dnešek byl drak naskenován tak, aby mohl vzniknout jeho počítačový 3D model. Využit bude k turistické propagaci města a také při opravách skulptury, kterou občas ničí vandalové. Naposledy draka v roce 2009 připravili o několik drápů.
Legenda o brněnském drakovi je jednou z nejznámějších moravských pověstí. Vypráví o tom, že žil ve Svratce v okolí Brna, kde ohrožoval tamní obyvatele i jejich hospodářství. Zabil ho tovaryš, který do volské kůže zašil nehašené vápno. Drak kůži sežral, a když se napil vody, praskl. Méně známá verze vypráví, že pošel, když sežral Líšňačku, tedy obyvatelku Líšně.
Krokodýl se do Brna dostal v roce 1608, kdy jej při svém zvolení moravským markrabětem dostal darem Matyáš Habsburský od tureckého sultána. Po smrti byl vypreparován a vystaven. S ním se do průchodu radnice dnes vrátil i druhý symbol města - brněnské kolo. Radnice bude zpřístupněna veřejnosti 30. listopadu.
