Kontaminace
Nad Českem naměřena zvýšená radioaktivita, původ neznámý

Státní úřad pro jadernou bezpečnost zaznamenal nad územím České republiky stopové koncentrace radioaktivního jódu. Zdroj kontaminace nezná, proto se obrátil s žádostí o pomoc na Mezinárodní agenturu pro atomovou energii (MAAE). Podle předsedkyně úřadu Dany Drábová naměřený obsah jódu v ovzduší v žádném případě neohrožuje zdraví obyvatel.

Stopová radioaktivita byla podle MAAE zjištěna i v dalších středoevropských zemích a ani podle ní není škodlivá, uvedly zahraniční tiskové agentury.

"S pravděpodobností hraničící s jistotou to není ze zdroje z České republiky, určitě ne z našich jaderných elektráren. Ale nevíme, odkud to je, proto jsme oslovili agenturu, aby zapojila své mechanismy a zkusila zdroj najít," řekl šéfka Státního úřadu pro jadernou bezpečnost.

Podle Drábové naměřilo několik stanic české radiační sítě v ovzduší přítomnost stopového množství radioaktivního jódu 131 v posledních dvou týdnech. Vysvětlila, že naměřené množství jódu je zhruba na stejné úrovni jako na konci března, kdy se v Česku vyskytl po havárii v japonské elektrárně Fukušima. "Nyní to ale z Japonska není," dodala Drábová.

Podle ní SÚJB nadále sleduje situaci a vydal pokyn ke změně režimu monitorování tak, aby bylo získáno co nejvíce dat.

MAAE agentuře Reuters potvrdila, že dostala z Česka hlášení o naměření "velmi nízkých úrovní" jódu 131. Obdobné informace má také z jiných evropských zemí. Naměření mírně zvýšené úrovně jódu oznámily také Rakousko, Německo, Maďarsko a Slovensko.

"MAAE je přesvědčena, že současné stopy izotopu jódu 131 nepředstavují ohrožení veřejného zdraví a nepocházejí z japonské Fukušimy. Agentura spolupracuje se svými partnery na zjištění příčin a zdroje izotopu," cituje Reuters z prohlášení MAAE sídlící ve Vídni.

Lidé nemusejí mít obavy

Slovensko potvrdilo naměření zvýšených hodnot jódu v posledních dnech. "Jsou to ale stokrát až tisíckrát nižší koncentrace než po havárii Fukušimy v březnu," řekl serveru tvnoviny Jozef Masarik z katedry jaderné fyziky Komenského univerzity v Bratislavě. Slovenský úřad veřejného zdravotnictví zdůraznil, že lidé nemusejí mít obavy.

Mírně zvýšený výskyt izotopu jódu nad částí kontinentu potvrdila večer i Evropská komise. "Úroveň zamoření je ale tak extrémně malá, že nepředstavuje žádné zdravotní ohrožení. Je dokonce pod úrovní, která nás i členské země zavazuje k zaznamenání," řekla mluvčí EK.
Také rakouské ministerstvo životního prostředí dnes podle agentury APA potvrdilo zvýšené množství izotopu jódu 131 v ovzduší, nevidí však důvod k vyhlášení poplachu. Množství je tak malé, že je měřitelné jen těmi nejcitlivějšími přístroji a až po několikadenním filtrování vzduchu přes jejich čidla, uvedla mluvčí rakouského ministra Nikolause Berlakoviche.

Systém včasného varování proto poplach nespustil. Nehodu v jaderné elektrárně lze tudíž podle expertů vyloučit. Vídeňské ministerstvo životního prostředí vychází z toho, že izotop unikl asi z nějaké lékařské laboratoře, kde se využívá k ozařovací terapii.

Závada v jaderné elektrárně?

Rakouské ministerstvo zdravotnictví podle DPA uvedlo, že během jediného transatlantického letu jsou lidé vystaveni dávce radioaktivity 40.000krát větší, než jsou nyní naměřené stopy. Rakouské ekologické sdružení Antiatom Szene však oficiální prohlášení zpochybňuje a považuje závadu v jaderné elektrárně za pravděpodobný zdroj zvýšeného výskytu jódu v ovzduší.

Německé ministerstvo životního prostředí večer také potvrdilo naměření mírně zvýšené úrovně izotopu jódu nad Spolkovou republikou. Zvýšení je ale tak nízké, že je stěží měřitelné, a neohrožuje tak zdraví. "Je vyloučeno, že by radioaktivita pocházela z jaderné elektrárny," zdůraznila mluvčí. Podle agentury DPA na jiný zdroj ukazuje skutečnost, že nebyly zachyceny izotopy jiného druhu než jódu; v případě poruchy jaderného reaktoru by únik obsahoval i další izotopy.

Podle Drábové stanice v Česku sbíraly údaje o přítomnosti jódu ve vzduchu při rutinním monitorování v posledních dvou týdnech. Následně se údaje změřily, vyhodnotily a hned poté, ve čtvrtek ráno, byl o nich informován úřad pro jadernou bezpečnost. Ten opět údaje ověřoval a přeměřoval.

To, proč byly informace zveřejněny až nyní, je podle Drábové tedy dáno způsobem odběru a měření. Nejde totiž o online měření, a nastává proto určité zpoždění. Úřad navíc neměl informaci o tom, že by se měl měřicím filtrům věnovat.

"Pokud máme například zdroj z 25. října, pak se odebírá a následně až měří. (...) Když jsou hodnoty nízké, musí se to dlouho měřit, aby přístroje vůbec něco zachytily," vysvětlila šéfka úřadu. V okamžiku, kdy ale úřad dostane informace o zdroji radiace, měřicí síť přejde do režimu častějších odběrů a informace jsou třeba každý den. V normálním režimu to ale trvá deset dní, doplnila Drábová.