Národní galerie má v restitucích navrátit několik uměleckých děl

Národní galerie v Praze eviduje dosud v rámci vyrovnání státu s církvemi žádosti od čtyř subjektů o vydání majetku. Všechno jsou movité památky, mezi žádostmi není žádná, která by se týkala nemovitosti. Podrobnosti plánuje NG zveřejnit na čtvrteční tiskové konferenci.

Žádosti se zatím netýkají ani Šternberského paláce na Hradčanech, jednoho ze sídel sbírek Národní galerie. Bývalý ředitel NG Vladimír Rösel na takovou možnost upozorňoval ve své koncepci. O vydání Šternberského paláce se uvažovalo i při restitucích v 90. letech. Budova patrně dříve patřila jednomu z řeholních řádů.

Církve a náboženské společnosti mohou žádosti o vydání majetku podávat do konce letošního roku. Povinné instituce, k nimž Národní galerie patří, pak mají půl roku od obdržení žádosti na vyjádření, zda s vydáním souhlasí, či nikoli. V případě čtyř žádostí týkající se Národní galerie zatím tato lhůta neuplynula.

Již dříve se uvádělo jako pravděpodobné, že církevní řády požádají o vydání některých uměleckých děl, která jsou dnes součástí státních sbírek. I dnes už jsou v expozicích díla, která jsou majetkem církve, jsou ale jsou do Národní galerie dlouhodobě zapůjčena. Národní galerie kvůli tomu například odložila plánované stěhování gotického umění z Anežského kláštera na Hrad, kde zamýšlela vybudovat novou stálou expozici těchto děl v Salmovském paláci. Chce počkat na dobu, kdy bude definitivně znát rozsah restitucí.

Z děl, která dnes Národní galerie spravuje, se spekuluje například o stěžejním díle Mistra vyšebrodského oltáře, devíti deskových maleb z poloviny 14. století. Cisterciáci z Vyššího Brodu, kteří se o ně již dříve neúspěšně soudili, ale uvažovali, že by dílo nechali v Národní galerii jako zmíněnou dlouhodobou zápůjčku - chtějí, aby stát uznal, že patří jim. Zda o oltář požádali, není ale zřejmé.

Pravděpodobně nejvýznamnější položkou v oblasti kulturního dědictví, které se restituce bude týkat, je kostel svatého Jana Nepomuckého na Zelené hoře ve Žďáru nad Sázavou, který je nyní v majetku státu. Již v červnu o něj požádalo brněnské biskupství. Církev podle svých dřívějších vyjádření plánuje ponechat tento poutní areál otevřený pro turisty.