Ministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09) se ohradil proti článku Hospodářských novin, podle nichž ministr zahladil výsledky kontroly soudu, kterou provedli jeho podřízení. "Sám předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský vyjádřil vážné pochybnosti o tom, zda je kontrola hospodaření soudu ministerstvem financí v souladu s ústavou a garantovanou nezávislostí Ústavního soudu," uvedl Kalousek.
Kalousek v prohlášení pro média argumentoval tím, že nezávislost Ústavního soudu je hodnota, s níž se nehazarduje.
"Bylo to mé rozhodnutí a jsem si jist, že bylo správné," uvedl Kalousek. Kontrola, která podle HN ukázala například nepořádek v provozu a servisu autoparku soudu či při nákupu počítačového softwaru, se podle ministra uskutečnila standardně podle zákona o finanční kontrole.
Už v jejím průběhu ale předseda soudu Rychetský údajně napsal Kalouskovi dopis, ve kterém vyjádřil vážné pochybnosti o souladu podobné kontroly s ústavou. "O tom jsem si nedovolil s ústavní autoritou polemizovat," poznamenal ministr. Kontrola byla podle něj stejně objektivní jako v jiných rozpočtových kapitolách a s Rychetským se ministr shodl, že její výsledky mohou být v každém případě k užitku a ke zkvalitnění ekonomického řízení.
Podle generálního sekretáře Ústavního soudu Tomáše Langáška měl případnou kontrolu soudu provádět Nejvyšší kontrolní úřad, a nikoliv ministerstvo financí. "Podle našeho názoru je v ústavě zřízen Nejvyšší kontrolní úřad jako ústavně nezávislá instituce mimo jiné i proto, aby kontroloval účetnictví jiných ústavních orgánů," řekl ČTK Langášek. Soud prý i přes svůj odlišný názor nechal kontrolory z ministerstva pracovat. Kontrola ale podle Langáška neodhalila nic, co by stálo za řeč, jde prý o jednotlivosti za období tří let.
Kalousek se rozhodl nepokračovat v dalším standardním postupu. HN informovaly, že na protest proti tomuto rozhodnutí z ministerstva odešel dlouholetý kontrolor Robert Šíp, který prověrku vedl. Jeho tým podle ministra nenašel nic, co by dalo důvod k předání výsledků kontroly orgánům činným v trestním řízení. Standardně by se tak kontrolními závěry měl začít zabývat finanční úřad v Brně a ten by zřejmě vyměřil Ústavnímu soudu penále.
"Důsledkem takového kroku by nutně byly spekulace, zda se nejedná o účelový nátlak výkonné moci na nezávislost Ústavního soudu a zda se vláda penalizací nesnaží omezit rozpočtové prostředky Ústavního soudu, a tak ochromit jeho činnost," napsal dnes Kalousek. Dodal, že bylo jeho "zásadní prioritou" podobné spekulace nepřipustit, a tak rozhodl v příslušném procesu dál nepokračovat.
Závěry kontroly má podle Kalouska Rychetský jako šéf soudu k dispozici. "Jsem přesvědčen, že v rámci svých kompetencí zjedná u zjištěných pochybení nápravu i bez příslušné represe ze strany exekutivních orgánů," dodal ministr.
Podle Langáška tříměsíční práce kontrolního týmu odhalila pouze jednotlivosti, například nesprávně vyplněné formuláře pro evidenci jízd služebních vozidel. "Nedostatky v evidenci jízd byly řidičům vytknuty. Ostatní kontrolní zjištění byla nesprávná, v některých případech dokonce absurdní," uvedl Langášek. Soud podle něj výtky vyvrátil a ministr nemohl postupovat jinak, než kontrolní závěry zrušit, protože by věcně a právně stejně neobstály.
Kontroloři z Nejvyššího kontrolního úřadu prověřovali hospodaření Ústavního soudu naposledy v roce 2000. Zjistili tenkrát například nedostatky v účetnictví nebo porušení zákona o veřejných zakázkách. "V plánu kontrolní činnosti NKÚ na rok 2012 není zařazena kontrolní akce, kde by Ústavní soud byl kontrolovanou osobou. Plán kontrolní činnosti na rok 2013 bude Kolegiem NKÚ schvalován v druhé polovině roku," sdělil ČTK mluvčí úřadu Jaroslav Broža.
