Pozemkové úpravy, jejichž cílem je zpřístupnit a chránit půdu, postupují v České republice velmi pomalu. Trvat mohou vzhledem k dosavadnímu vývoji ještě několik desetiletí. Na základě kontroly za roky 2011 až 2013 to tvrdí Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ). Úpravy podle něj zpomaluje také nerovnoměrné čerpání evropských dotací z Programu rozvoje venkova. Podle ministerstva zemědělství se novými pravidly zajistí vyšší čerpání.
"Od roku 1995 se ve zpracovaných katastrálních územích dokončilo jen devět procent z navrhovaných opatření, která měla za cíl zpřístupnění pozemků, provedení protierozních opatření, dále vodohospodářských opatření a opatření k ochraně a tvorbě životního prostředí," uvedl NKÚ. Třeba z protierozních opatření se uskutečnilo jen sedm procent, když vodní erozí je přitom ohrožena zhruba polovina orné půdy a větrnou téměř desetina.
Ministerstvo zemědělství v letech 2007 až 2014 dalo na pozemkové úpravy z různých zdrojů 13 miliard korun, vyčíslil NKÚ. "Z výsledků kontroly vyplynulo, že se peníze nedařilo v tomto období čerpat rovnoměrně, ročně se investice do pozemkových úprav pohybovaly od 1,2 do 2,1 miliardy korun," uvedl úřad. Peníze z Programu rozvoje venkova tvořily 34 procent celkových investic do pozemkových úprav.
Na nízké čerpání z Programu rozvoje venkova na pozemkové úpravy mělo podle NKÚ vliv také pomalé přerozdělování peněz ve Státním zemědělském a intervenčním fondu (SZIF). Ceny pozemkových úprav byly totiž často až o polovinu nižší, než se předpokládalo, ale fond o tom dostával informaci až v průměru po 241 dnech.
"Po tuto dobu SZIF ovšem vázal alokované peníze na daný projekt, a nemohl je proto rozdělit jinam. Ministerstvo zemědělství totiž nestanovilo příjemci dotace povinnost fond neprodleně po uzavření smlouvy se zhotovitelem informovat o sjednané ceně," uvedl NKÚ. Pravidla už ale ministerstvo loni změnilo. Podle připravovaných podmínek na léta 2014 až2 020 bude se žadatelem podepisována dohoda na již vysoutěženou cenu, čímž podle ministerstva dojde k zajištění vyššího čerpání peněz.
Dopady provedených pozemkových úprav je podle kontrolorů složité vyhodnotit, protože cíle programu jsou dlouhodobé a obtížně měřitelné. Ukazatele nastavené ministerstvem zemědělství o účinnosti pozemkových úprav nevypovídají, tvrdí NKÚ. Třeba sankce za neplnění protierozních opatření spadají pod ministerstvo životního prostředí, jenže ministerstva v této oblasti nespolupracují. Do roku 2020 chce ministerstvo zemědělství sledovat reálné dopady úprav. "Například délku cest zajišťujících zpřístupnění pozemků, výměru realizovaných vodohospodářských opatření a protierozních opatření, opatření pro omezení dopadu zemědělského sucha u proplacených projektů," informoval úřad.
