Nové poslankyně: zdravotní sestra, atletka i studentka

V nové sněmovně zasedne 44 žen, což je nejvíce v české historii. Čtrnáct z nich vděčí za svůj mandát preferenčním hlasům, díky kterým přeskákaly své kolegy na kandidátce. Mezi ně patří i Lenka Kohoutová z pražské ODS a jedna z nejmladších poslankyň, komunistka Květa Končická.

Dvaačtyřicetiletá Lenka Kohoutová se v sobotu vracela z nákupu, když jí volal přítel s tím, že se nejspíš dostala do Poslanecké sněmovny. "Nevěřila jsem tomu," směje se při vzpomínce bývalá zdravotní sestra. Stačilo více než deset tisíc preferenčních hlasů a z 29. místa na pražské kandidátce ODS se dostala na pátou, postupovou příčku. "Na kampani jsem ale tvrdě pracovala," odmítá spekulace, že by se do sněmovny dostala jen díky kroužkování "na truc" odspodu kandidátky.

Pomáhat postiženým

Předsedkyně správní rady nadačního fondu pro podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením chce tuto problematiku přenést i na půdu sněmovny. "Musíme se věnovat nešvarům přefakturace, erudovanosti lidí na pracovních úřadech, tomu, aby příspěvky na péči šly do rukou potřebných a ne těch, kteří je zneužívají," plánuje novopečená zákonodárkyně.

ČTETE TAKÉ: Poslanci VV vrátí náhrady. Jejich předsedou je Dobeš
                        Den první: pravice spěje k dohodě, Klaus vyčkává

Z toho, jak skloubit rodinný život s novou funkcí, si hlavu nedělá. Dospělá dcera už žije mimo domov a přítel je na její pracovní vytížení zvyklý. "Už teď ale zažívám ztrátu soukromí," svěřuje se Kohoutová.

KSČM v krvi 

Jednou z nejmladších poslankyň v novém volebním období je studentka dopravní fakulty Květa Končická, kterou za pár dní čekají státnice. V Pardubickém kraji ji na komunistické kandidátce zakroužkovalo 1 931 voličů, díky kterým přeskočila i krajskou jedničku, poslance Václava Snopka, který tak své poslanecké místo neobhájil.

Překvapující novinku o svém úspěchu se dozvěděla až z rozhlasu, když jí volal moderátor a ptal se, co na to říká. "Vůbec jsem nevěděla, na co se ptá, zrovna jsem se učila na státnice," vzpomíná mladá poslankyně, která kvůli studiu ještě neměla ani čas své zvolení oslavit.

Do strany vstoupila už v osmnácti letech. "Je to v rodině, ve straně je mamka i babička, jsem v tom vychovaná a nestydím se za to," zdůvodňuje svou politickou orientaci Končická, které vadí, že lidé v dnešní době nemají sociální jistoty. V parlamentu chce využít toho, že je "dopravačka", a působit v dopravním výboru.

Prezidentkou ve dvanácti

Novou poslankyní, která je v poslední době hodně vidět na koaličních jednání po boku Radka Johna, je programová ředitelka Věcí veřejných Kristýna Kočí. Pětadvacetiletá, pečlivě upravená blondýna s designovými brýlemi a působivým životopisem prý už ve dvanácti letech chtěla být právničkou nebo prezidentkou. Po absolvování politologie získala stipendium na prestižním pařížském institutu Science Po a praxi ve sněmovně na oddělení komunikace. "Na starosti jsem měla přípravu materiálů, prohlídky pro školy, odborné semináře na téma parlamentarismus, ústavní systém a podobně."

PSALI JSME:  Fenomén voleb. Smrt i život jménem preferenční hlasy
                       Z kandidátů-outsiderů jsou poslanci, skokani roku

Kočí si je vědoma toho, že jí politika zabere spoustu volného času. "Z toho důvodu jsem i momentálně sama," přiznává novopečená poslankyně, která v minulosti působila i jako atletická trenérka. "Specializovala jsem se na krátké tratě a skok do dálky." Teď se ale chce soustředit na místní rozvoj spolu s čerpáním peněz z evropských strukturálních fondů.

Zatímco během voleb v roce 2006 se do sněmovny dostalo 31 žen, minulý víkend jich do dolní komory parlamentu vynesl o jedenáct více. "Voliči a voličky politickým stranám ukázali, že skutečně mají zájem o vyšší zastoupení žen v politice, což vyplývá i z dlouhodobých průzkumů," komentuje výsledky voleb z genderového hlediska Michaela Appeltová z Fóra 50 %.

Pryč z postkomunistické pasti

Více žen v parlamentu vítá i Zdenka Mansfeldová ze Sociologického ústavu Akademie věd ČR. "Konečně se dostáváme z té postkomunistické pasti, kdy ženy dostatečně nepronikaly do vysoké politiky a zůstávaly na regionální úrovni." A co mohou podle ní ženy do politiky přinést? "Jiný způsob komunikace, jiný pohled na věc, pestřejší perspektivu, lidštější diskuse," domnívá se socioložka.

Nejvíce ženami, jedenácti, se mohou chlubit poslanecké kluby TOP 09 a KSČM. Komunisté kromě toho mají mezi svými zákonodárci i největší procentuální podíl žen (42,3 %). Nejméně poslankyň bude ve sněmovně hlasovat za sociální demokracii - pět žen oproti 51 mužům představuje chabé devítiprocentní zastoupení. Občanských demokratek se do sněmovny dostalo devět, Věci veřejné jich budou mít osm.

Foto: Robert Sedmík, Tomáš Nosil, ČTK