O migraci v Praze. Evropa vyhlíží schůzku lídrů V4 

Česká republika bude v pondělí hostit mimořádný summit visegrádské skupiny s Makedonií a Bulharskem. Hlavním tématem schůzky pěti premiérů a makedonského prezidenta bude migrační krize a spolupráce při jejím řešení. Šestice státníků má hovořit i o možnosti posílení ochrany hranic mezi Bulharskem, Makedonií a Řeckem. Migrace ale nebude jediným tématem, v první části schůzky si premiéři Česka, Slovenska, Polska a Madarska připomenou 25. výročí zahájení visegrádské spolupráce.

Pražská schůzka předchází summitu Evropské unie, na němž budou o problémech s přílivem uprchlíků a ekonomických migrantů hovořit prezidenti a premiéři členských zemí EU.

Podle německého magazínu Der Spiegel se ale země V4 se svým záměrem ochrany schengenských hranic a uzavření balkánské trasy pro uprchlíky staví proti plánu německé kancléřky Angely Merkelové, který počítá s řešením krize za pomoci Turecka. Slovenský premiér Robert Fico v sobotu prohlásil, že Německo si už kvůli summitu V4 stěžovalo u slovenského ministerstva zahraničí. Na českého státního tajemníka pro evropské záležitosti Tomáše Prouzu se Německo kvůli summitu V4 obrátilo prostřednictvím svého velvyslance, který se zajímal o cíle a obsah jednání.

Podle českého premiéra Bohuslava Sobotky nejsou dosavadní výsledky akčního plánu EU-Turecko uspokojivé, přesto je jeho naplanění pro V4 nadále prioritou. Stejně tak je podle něj ale důležité, aby Řecko plnilo povinnosti vyplývají z jeho členství v Schengenu. "Pokud by přišla na jaře další migrační vlna, musíme být připraveni pomoci s ochranou hranic jak Řecku, tak i Makedonii, Bulharsku a dalším zemím na balkánské cestě. Cílem summitu je proto potvrzení odhodlání V4, udělat vše pro to, aby se příliv nelegálních migrantů do EU výrazně snížil a Evropa získala schopnost regulovat migraci na vnější hranici," sdělil Sobotka. O postupu při řešení migrační krize bude v úterý jednat s řeckým ministrem zahraničí Nikosem Kotziasem a pak i s předsedou Evropské rady Donaldem Tuskem.

Země V4 na půdě EU dlouhodobě zdůrazňovaly rizika spojená s masivním přílivem migrantů a vyzývaly k přijetí opatření na účinnou ochranu hranic schengenského prostoru. Zvláště Maďarsko a Slovensko se stavěly odmítavě vůči politice "otevřené náruče", kterou prosazovala Merkelová. Země V4 také kritizovaly povinné kvóty pro rozdělování uprchlíků mezi země EU.

I přes tyto společné body pozice vlád Visegrádu vůči migraci v některých oblastech zcela nesouzní. Slovenský premiér Fico několikrát řekl, že Slovensko nebude přijímat žádné muslimské uprchlíky, protože přímo ohrožují bezpečnost slovenských občanů. Podobná slova znějí z Varšavy nebo Budapešti. Sobotka vedle bezpečnostních rizik upozorňuje na humanitární rozměr uprchlické krize.

K solidárnějšímu přístupu k uprchlíkům před summitem vyzvaly středoevropské lídry nevládní organizace Amnesty International (AI) a Agentura OSN pro uprchlíky. AI požádala Sobotku o apel na ostatní politiky V4, aby o situaci informovali pravdivě a nepodporovali šíření strachu a xenofobie ve společnosti.

Přizvání makedonského prezidenta Ďorge Ivanova a bulharského premiéra Bojka Borisova souvisí s evropskou debatou o tom, zda by se kvůli problémům s registrací a prověřováním migrantů v Řecku neměla posílit ochrana řecko-makedonských a řecko-bulharských hranic. Krajní variantou je i vznik "záložní hranice", čímž by Řecko bylo prakticky vyloučeno ze schengenského prostoru volného pohybu osob.

Český ministr zahraničí Lubomír Zaorálek tento týden Makedonii a Řecko navštívil, aby se seznámil s problémy, s nimiž se tato tranzitní země takzvané balkánské trasy migrantů potýkají. Před schůzkou s řeckým ministrem zahraničí Zaorálek hovořil o tom, že Řeky rozhořčilo, když na schůzku V4, Makedonie a Bulharska nedostali pozvání, přestože migrační krize se jich dotýká.

Po čtvrtečním jednání z Kotziasem Zaorálek uvedl, že řecký premiér Alexis Tsipras na pondělní summit nemůže přijet z časových důvodů. Tsipras se Sobotkou by se podle něho měli setkat v jiném termínu.