Smlouva pomůže sankcím proti Íránu, věří Obama

Americký prezident doufá, že obnovená spolupráce Ruska a USA přitlačí do kouta i jaderné ambice Íránu. Ještě na jaře by měla podle něj OSN vyhlásit sankce. Nebude však jednoduché prosadit takové embargo, které bude skutečně efektivní.

Prezident Dmitrij Medveděv a jeho americký protějšek strávili více než hodinu před podpisem smlouvy o snížení jaderných hlavic debatou a řadě ožehavých témat. Jedním z nich je i Írán a jeho jaderný program, který dlouhodobě znepokojuje Američany a v poslední době i Rusy. Barack Obama doufá, že "nový začátek" ve vztazích s Ruskem a nový START povede i k větší vůle trestá země, které se nechtějí podřídit pravidlům.

"Spolupracujeme v Radě bezpečnosti OSN, abychom prosadili tvrdé sankce vůči Íránu," řekl americký prezident po podpisu smlouvy ve Španělském sále. "Doufám, že se nám letos na jaře podaří sankce prosadit."

Nová smlouva START může podle něj napomoci ve dvou ohledech. Za prvé si oba prezidenti vybudovali mezi sebou důvěru, takže mohou hovořit jasně a bez okolků. A za druhé, obě země ukazují, že jsou ochotné dodržovat závazky, což znamená, že i ostatní musejí dodržovat pravidla.

"K čemu jsou nutné sankce? Abychom měli potěšení z represí vůči jinému státu?" Položil řečnickou otázku prezident Medveděv a dodal, že sankce slouží k donucení států, aby se chovaly podle mezinárodního práva. "Sankce ne vždy dosáhnou žádaného účinku. Proto to musí být chytré sankce, aby dosáhly změny chování."

Na první pohled by se mohlo zdát, že se prezidenti shodují na nutnosti přimět Írán k tomu, aby se vzdal svého jaderného a raketového programu, respektive jej podrobil mezinárodní kontrole. Vždyť i Medveděv by chtěl, aby jednotlivé státy nebraly nový START jako ujednání pouze mezi Ruskem a USA, ale aby "vstoupily do tohoto procesu", protože "nemůžeme souhlasit s tím, aby Rusko a USA odzbrojovaly a svět se choval opačně."

Problémem ovšem bude rozsah sankcí, která nemají poškodit obyčejné Íránce, ani vést ke změně režimu, ale dosáhnout změny chování. Rusové budou v tomto mnohem opatrnější, než Američané. A to nemluvě o Číňanech, kteří pro jakékoli embargo uvalené na Írán musejí také zdvihnout v Radě bezpečnosti OSN ruku. Peking sice naznačuje ochotu k sankcím se připojit, ale opět, není jasné, jak daleko bude chtít zajít.

"Jaké to budou sankce? Sankce, na kterých se budou schopni dohodnout budou slabé. Obamova administrativa není například připravena zvažovat zákaz dovozu benzínu do Íránu. Pokud by se import zastavil, mělo by to drastický dopad na ekonomiku. Ale my to nechceme udělat, protože by to zasáhlo obyčejné Íránce," řekl online deníku TÝDEN.CZ expert na jaderné odzbrojování a protiraketovou obranu Robert Pfaltzgraff, který šéfuje The Institute for Foreign Policy Analysis. "Doufám, že když před podpisem smlouvy prezidenti soukromě debatovali, že se bavili i o tom, že se rozdíl mezi chytrými a hloupými sankcemi mnohdy stírá."

Foto: Lucie Pařízková, profimedia.cz