Hlavní strana > Domácí
Výročí 17. listopadu
OBRAZEM: Portréty dětí disentu, které dospěly
Autor: Lucie Pařízková, Tomáš Nosil, Karel Šanda, archiv
17.11.2011 11:50
Co z nich vyrostlo? Nepřepadl je někdy pocit, že jim táta s mámou pokazili život? Časopis TÝDEN našel syny a dcery těch, kteří se před rokem 1989 postavili totalitě, a přináší jejich portréty. Sametová revoluce vypukla přesně před dvaadvaceti lety, připomeňte si tedy v rámci výročí jejich osudy.
5036
1/16 Dnes počítačový odborník Stanislav Kosík v Táboře s otcem Stanislavem, politickým vězněm z 50. let. "Měli jsme zoufale málo peněz a jídla. Otec měl někde skrytý zbraně, tak občas pytlačil. Udělal v životě jen jeden velký kompromis – že vůbec založil rodinu. Mohl zemřít jako mučedník, což je v křesťanství hodně vysoko ceněno, ale s rodinou už nerozhodujete jen za sebe," říká Kosík.
Pro zvětšení klikněte do obrázku
2/16 Sedmačtyřicetiletý IT specialista Stanislav Kosík. Jeho otce zavřeli v roce 1951, když mu bylo devatenáct. "V technice jsem viděl nástroj na demontáž komunismu," říká. "Dokážete-li šířit informaci rychlostí světla, je to osvobozující." (Foto: Lucie Pařízková)
Pro zvětšení klikněte do obrázku
3/16 Syn rusisty a novináře Luboše Dobrovského Jan žil do osmi let v Moskvě. V roce 1968 dostal otec vyhazov z médií, později podepsal Chartu 77.
Pro zvětšení klikněte do obrázku
4/16 "Všichni kolem táty 'něčím' byli, byť většinou v minulosti: bývalí novináři, politici, umělci. Byli vzdělaní a chytří a já byl krmič dobytka (J. D. nemohl kvůli kádrovému posudku na střední školu, vyučil se v zemědělství, pozn. red.). Taky jsem chtěl něco být! Ovšem nebyla v tom ani tak touha po vzdělání, jako spíš léčba mindráků." I proto se Jan Dobrovský v 80. letech zapojil do aktivního odboje, mimo jiné spoluvydával samizdatové Lidové noviny. Po revoluci pracoval v médiích a v "uhelném" byznysu. (Foto: Tomáš Nosil)
Pro zvětšení klikněte do obrázku
5/16 Exprezident Václav Havel na křtinách v roce 1983 s Martou Kubišovou a její dcerou Kateřinou Moravcovou.
-4ec3987bcb523_380x518.jpg)
Pro zvětšení klikněte do obrázku
6/16 "Po revoluci jsem mamču nutila, aby se tomu zpívání tolik nevěnovala, abychom zase mohly mít ten náš starý dobrý klidný život," říká Kateřina Moravcová. (Foto: Lucie Pařízková)
Pro zvětšení klikněte do obrázku
7/16 Byt Dany a Jiřího Němcových v pražské Ječné ulici býval centrem undergroundu. Jejich syn Ondřej Němec (na dalším snímku) zažil drsný policejní výslech už v sedmnácti.
Pro zvětšení klikněte do obrázku
8/16 "Po roce 1989 jsme se dozvěděli, že už od roku 1964 u nás bylo odposlouchávací zařízení. Ve svazku se našel i rozpis, jak často se mění baterie, kolik se platí sousedce, u které to bylo nainstalované, a kdy chodí venčit psa, aby mohli ty baterie vyměnit," říká jedenapadesátiletý Ondřej Němec. (Foto: Karel Šanda)
Pro zvětšení klikněte do obrázku
9/16 Syn Michal s otcem Petrem Uhlem a Annou Šabatovou.
Pro zvětšení klikněte do obrázku
10/16 Michal Uhl, nejmladší syn bývalé zástupkyně ombudsmana Anny Šabatové a novináře Petra Uhla. "Po matce jsem usmiřovatel, hledám společnou řeč. Po otci víc mluvím, jsem poučovatel," usmívá se Michal Uhl. Učí na Fakultě sociálních věd a působí jako zastupitel za Stranu zelených v Praze 2. Sestra Saša je novinářka, bratr Pavel advokát. (Foto: Lucie Pařízková)
Pro zvětšení klikněte do obrázku
11/16 Vavřinec Hutka se svým otcem Jaroslavem v Rotterdamu, kde byl písničkář od roku 1978 v exilu. "Naši se rozvedli, když mi byly čtyři roky. Pak se máma zamilovala do Paříže a provdala se za Francouze. Pracoval u letecké společnosti, vyvdala tak i levné letenky - takže jsem za tátou mohl často lítat," říká Vavřinec.
Pro zvětšení klikněte do obrázku
12/16 Podnikatel Vavřinec Hutka je synem písničkáře Jaroslava Hutky. Od šesti let vyrůstal v Paříži a po převratu se usadil v Praze a založil překladatelskou agenturu. (Foto: Tomáš Nosil)
Pro zvětšení klikněte do obrázku
13/16 Básník, chartista, nobelista. Jaroslav Seifert podepsal Chartu 77 jako jeden z prvních.
Pro zvětšení klikněte do obrázku
14/16 Seifertovy děti Jana a Jaroslav v rodinné břevnovské vile. "Tehdy mě kvůli otci pronásledoval jeden fanatický komunista, učitel Šterc. Ale nejen mě, zasedl si i na jiné. Znepříjemňoval nám život, ale k maturitě nás pustili," vypráví Jaroslav Seifert. (Foto: Tomáš Nosil)
Pro zvětšení klikněte do obrázku
15/16 Disent na moravském maloměstě. Simona Hradílková (narozena v roce 1969), dcera moravského chartisty Tomáše Hradílka z Lipníku nad Bečvou, na snímku z druhé půlky osmdesátých let. Přátele si tehdy hledala výhradně mezi "máničkami", hodně kamarádů našla například v okruhu undergroundové kapely Stará dobrá ruční práce z Přerova.
Pro zvětšení klikněte do obrázku
16/16 Otec dnes dvaačtyřicetileté Simony Hradílkové- Pospíchalové Tomáš podepsal jako otec tří dětí v osmitisícovém Lipníku nad Bečvu Chartu 77. Město mělo o čem mluvit.
Pro zvětšení klikněte do obrázku
-4ec3987bcb523_44x60.jpg)
-4ec3987bcb523.jpg)
