Soudkyně Městského soudu v Praze Hana Hrnčířová pochybila, když zastavila trestní stíhání šestaosmdesátiletého Stanislava Tomeše, někdejšího rozvědčíka státní bezpečnosti. Muž měl podle obžaloby v roce 1957 na svědomí smrt ženy tehdejšího štrasburského prefekta. Nikdy už však za to nebude potrestán. Soudkyně zastavila Tomešovo trestní stíhání před dvěma lety kvůli jeho údajnému špatnému zdravotnímu stavu. Ministryně spravedlnosti Marie Benešová ale proti jejímu rozhodnutí podala stížnost a podle zjištění on-line deníku TÝDEN.CZ se s ní ztotožnil i Nejvyšší soud.
Tomeš měl spolu s dalším rozvědčíkem Milanem Michelem, který v roce 2010 zemřel, poslat před 57 lety francouzskému prefektovi André-Marie Trémeaudovi do Štrasburku bombu maskovanou jako krabici doutníků. Otevřela ji však jeho manželka Henrietta. Výbuch jí utrhl levou ruku, kus boku, zlámal žebra a pánev. Žena byla na místě mrtvá.
"Šlo o surovou, promyšlenou vraždu," řekl k případu ředitel Úřadu dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu Pavel Bret, kterého se postoj soudu velmi dotkl. Vyšetřovatelé se případem zabývali už od 90. let. K obžalobě ho dotáhli i za pomoci francouzské justice v roce 2006. Tomeš se však opakovaně vymlouval na svůj špatný zdravotní stav a hlavní líčení se u soudu táhlo. Když o čtyři roky později zemřel druhý obžalovaný Michel, byl případný rozsudek nad posledním žijícím aktérem atentátu Tomešem stále v nedohlednu.
Nakonec soudkyně Hrnčířová jeho stíhání v létě 2012 v neveřejném zasedání zastavila. "Soud vysvětlil, že není reálná možnost pokračovat v trestním řízení a v podstatě se čeká na smrt obžalovaného," komentovala to tehdy mluvčí Městského státního zastupitelství v Praze Štěpánka Zenklová. Žalobci se v termínu proti rozhodnutí soudu neodvolali, všechny lhůty pro zvrácení verdiktu vypršely.
Jediný, kdo se ještě mohl aspoň formálně do případu vložit, byla ministryně spravedlnosti. A Marie Benešová skutečně po prostudování případu stížnost na postup soudkyně Hany Hrnčířové k Nejvyššímu soudu podala. Zpochybnila závěry znaleckého posudku, podle kterého by Tomeš nemusel hlavní líčení přežít.
"Vzhledem ke zjištěnému zdravotnímu stavu obviněného nelze v současnosti ani v budoucnosti předpokládat, že by se bez rizika ohrožení jeho života mohlo, byť s úlevami a zajištěním možných podmínek (konání hlavního líčení v nemocnici za přítomnosti lékaře urgentní medicíny a příslušného technického vybavení), hlavní líčení uskutečnit," sdělil soudkyni v roce 2012 znalec v oboru lékařství Zdeněk Krejčík.
Pokud by měl Tomeš k soudu přijít, museli by mu podle posudku dát lékaři kardiostimulátor a hlavní líčení by se mělo konat v nemocnici, kde by byl obžalovaný pod dohledem kardiologa. Znalec Krejčík také žádal pro Tomeše řadu úlev, třeba aby mohl během výslechu sedět, nedostával stresující otázky a měl dostatek přestávek.
Zejména na základě znaleckého posudku a také doby, která od začátku trestního stíhání uběhla, se soudkyně nakonec rozhodla Tomešovo trestní stíhání zastavit.
To však byla podle Nejvyššího soudu chyba. Hrnčířové vytknul zejména to, že až příliš dala na znalcovy závěry. Zkrátka, že jeho posudek, ve kterém je řada rozporů, oproti jiným důkazům favorizovala. Z některých pasáží totiž bylo zřejmě, že na tom Tomeš po zdravotní stránce až tak bídně není. Tlak měl v normálu, řídil auto, kardiolog mu předepisoval jen anopyrin. Jako myslivec vlastnil zbrojní průkaz, dokonce si občas zašel s kulovnicí na střelnici. Bydlel sám a dokázal se o sebe postarat. Jen když to přehnal s prací na chalupě, tak ho prý několik dní bolelo v kříži.
Nejvyšší soud proto pochybuje, jestli byl znalcův závěr, že se Tomeš nemůže ze zdravotních důvodů hlavního líčení účastnit, správný. Soudkyně si měla v takovém případě vyžádat revizní znalecký posudek.
"Městský soud v Praze věnoval minimální pozornost zjištění skutkového stavu věci, o němž jsou důvodné pochybnosti, spokojil se s rozporným důkazem, jehož zjevné vady se ani nepokusil odstranit, tudíž rozhodl v rozporu se zákonem," uzavřel svůj pohled na věc senát Nejvyššího soudu, kterému předsedala Danuše Novotná. Nedostatečně provedený důkaz pak vedl k porušení zákona ve prospěch obviněného.
Rozsudek je ale jen "akademický" a Tomeše už znovu před soud postavit nemůže.
